Anatomie sekery: příběh jedné z nejstarších zbraní světa

(Polo)zapomenutá historie sekery

První sekery vznikaly nejspíše již před 1,5 až 2 miliony let. Svědčí o tom nálezy v Olduvajské rokli, která si coby významné archeologické naleziště vysloužila přezdívku „kolébka lidstva“.

S moderními sekerami měly nejstarší nástroje společného jen málo: šlo o kamenné pěstní klíny, které naši prapředci používali k sekání či řezání při porcování ulovených zvířat.

Kolem osmého tisíciletí př. n. l. se začaly objevovat sekeromlaty, které měly k našim sekerám o něco blíže. O další dva tisíce let později lidé k sekerám přidali dnes již nepostradatelné topůrko.

Od kamene jako hlavní výrobní suroviny se postupně přešlo k bronzu a později k železu, což umožnilo produkci mnohem odolnějších seker.

Sekera jako zbraň i rituální předmět

Zřejmě tě nepřekvapí, že nástroj, používaný zprvu k opracování ulovené zvěřiny nebo materiálů, se již během neolitu začal používat jako zbraň.

Příkladem za všechny budiž nález přibližně tří tisíc seker, které patřily tzv. kultuře bojových seker (cca 2800 př. n. l.). Sekery, které archeologové objevili na území Skandinávie, měly zdobené čepele a jejich majitelé je pravděpodobně využívali nejen v boji, ale také při rituálních obřadech.

Na tomto území zřejmě vznikla i legendární vikinská sekera, která se stala symbolem válečnického umění seveřanů.

Právě Vikingové – nebo některé slovanské kmeny – ve středověku bojové sekery hojně využívali. Na rozdíl od dobových mečů byly válečné sekery jednodušší na výrobu a v bitvě muže proti muži dokázaly prorazit i koženou nebo lehčí kroužkovou zbroj.

Základní druhy seker

I dnes existuje mnoho druhů seker, které můžeme rozdělit podle účelu a konstrukce. Mezi nejznámější patří:

• Štípací sekera – určená pro štípání dřeva. Nejlepší štípací sekera má speciálně tvarovanou čepel a váhu přizpůsobenou k efektivnímu štípání.
• Válečná sekera – často oboustranná nebo dvoubřitá sekera, kterou používali především válečníci ve středověku.
• Tomahawk sekera – menší jednoruční sekerka pocházející od severoamerických indiánů. Dnes se využívá i při táboření nebo pobytech v přírodě.
• Bushcraft sekera – robustnější kovaná sekera pro táborníky nebo zálesáky, kteří potřebují naštípat větší polena na oheň.
• Tesařská sekera – určená pro tesaře a další pracovníky se dřevem.
• Kempingová sekera (trampská sekera) – vhodná pro táboření a kempování.
• Vrhací sekera – vyvážená zbraň, která se využívají převážně při sportovních disciplínách.
• Sekera kalač – těžká sekera určená pro štípání větších špalků a polen. Sekery typu kalač mívají delší topůrko (80 centimetrů a více), proto jsou vhodné pro štípání velkých špalků.

Z čeho se skládá sekera

Každá sekera, ať už jde o malou sekeru na třísky, nebo historickou vikingskou sekeru, se skládá z několika základních částí:

• Hlava sekery – kovová část s ostřím. Kvalitně zpracovaná hlavice dokázala rozetnout vedví velký špalek i lidskou lebku.
• Čepel – ostří sekery, které může být rovné, zaoblené či lehce zakřivená (vikinská sekera bradatice).
• Oko – otvor v hlavě sekery, do něhož je vsazené topůrko.
• Topůrko – rukojeť sekery, tradičně vyrobená z jasanového nebo ořechového dřeva.
• Knoflík – rozšířený konec rukojeti (topůrka), zajišťuje lepší úchop při švihu.

Podrobnější popis jednotlivých částí sekery najdeš také na schématu níže.

Legenda k obrázku:

1. Oko
2. Špička
3. Ostří / čepel
4. Brada
5. Pata
6. Násada sekery
7. Břicho
8. Hrdlo
9. Knoflík / zakončení
10. Úchop
11. Rameno
12. Záhlaví / týl
13. Hlava sekery

Je libo sekeru na historickou bitvu nebo sportovní turnaj?

U nás najdeš všechno, co na svou výpravu potřebuješ. Prohlédni si například vikinské nebo dvojruční bojové sekery inspirované historickými vzory

Stačí je vzít do ruky – a rázem se vcítíš do kůže středověkého válečníka, který si musí proklestit cestu přes davy běsnících nepřátel.

A pokud dáváš raději přednost sportovním událostem, v našem sortimentu najdeš i dokonale vyvážené vrhací sekery, s nimiž nikdy nemineš cíl. Přesvědč se sám.