Doplňky ke kostýmům
Našli jste si u nás ten správný historický kostým a chcete ho ještě něčím doladit, aby byl naprosto dokonalý? Pak se určitě podívejte na naše doplňky ke kostýmům. Nabízíme Vám mnoho druhů historických dámských opasků, nákončí na tkanice, oděvních spon, kovových knoflíků, kovaných šperků, broží a spon, přívěsků na krk, královských korun, historických paruk i škrabošek. Skvěle se Vám budou hodit na nejrůznější historické slavnosti, dobové trhy, divadelní představení i karnevaly.
Historické dámské opasky mají převážně estetický charakter. Jsou zdobené různě barevnými syntetickými kameny. Nákončí, která nabízíme, jsou určena na připevnění ke koncům šněrovacích tkanic varkočů, prošívanic a gambesonů, které mívají odnímatelné rukávy spojené šněrováním. Díky nákončím je šněrování mnohem jednodušší a Vaše výstroj tím navíc získá na autentičnosti. Paruky nabízíme dámské i pánské. Vybrat si můžete například paruku barokní, rokokovou, renesanční, paruku mnicha nebo soudce.
Vyzkoušejte naše doplňky ke kostýmům a doveďte Váš karnevalový kostým k dokonalosti!
Šperky ze starověkého Egypta a Řecka
Doplňky k oděvům nás provázejí již od Pravěku. Jedním z mnoha příkladů je náhrdelník, jehož prostřednictvím se nositel pyšnil zuby ulovených zvířat.
Starověké šperky jsou známé především z bohatých nálezů v hrobech. Základním materiálem pro výrobu šperků byly zlato, stříbro a bronz. Ze starověkého Egypta jsou dochované vysoce řemeslné propracované šperky. Zlaté šperky nosil jen faraón a jeho žena, protože zlato bylo považováno za maso slunce a symbolizovalo věčnost.
Prsteny nebyly jen ozdobou žen ale i mužů. Včetně estetické ozdobné funkce měly prsteny i funkci pečetě a znaku společenského postavení. Často byl součástí skarabeus připevněný na zlaté jednoduché obroučce.
Typickým šperkem pro Egypťany byl náhrdelník. Během éry rozkvětu egyptské kultury se náhrdelníky staly velmi oblíbenými. Tento typ šperku je většinou tvořený řadovým uspořádáním korálků ze zlata či drahých kamenů nebo sušených listů či rostlin.
Ve starověkém Řecku zlatničtí mistři strávili nad některými šperky i několik let. Například výroba zlatého pásu posetý smaragdy a diamanty pro císaře Antonia trvala 12 let. Řecké náramky měly různou konstrukci. Impozantní ukázkou jsou náramky spirálovitě svinuté například v podobě svinutých hadů nebo s komplikovanější konstrukcí z více dílů. Nosily se na zápěstí, nad loktem nebo i nad kotníkem. Některé náramky díky své větší hmotnosti se upevňovaly za háček na oděvu, aby při nošení nesklouzly z ruky.
Šperky doby bronzové
Doba bronzová přinesla nový materiál, který se nejčastěji používal pro výrobu šperků. Dle archeologických nálezů se jednalo o jehlice, spony, čelenky, náušnice, náramky, náhrdelníky, nápažníky, prsteny, různé závěsky a vlasové ozdoby. Šperky v průběhu doby bronzové prodělaly velmi složitý vývoj, jehož výsledkem je velké množství různých typů a variant. Bronzové jehlice se využívaly po celou dobu bronzovou, později byly nahrazovány bronzovými sponami. Bronzové spony postupem času taky prodělaly výrazný vývoj od jednoduchých tvarů s oválnou destičkou spojenou s jehlou až po rozměrnější exempláře doplněné růžicemi ze stočených drátků a závěsky.
Velmi komplexní a variabilní byl v tomto období šperk do vlasů a ozdoby hlavy. Vlasové ozdoby vyráběné převážně z různě stočeného bronzového drátku a spolu s dalšími doplňky, jako náhrdelníky a čelenky, vytvářely působivý estetický projev. Čelenky byly vyráběny z tenkého bronzové plechu nebo byl podklad zhotoven z textilu či kůže a doplněn bronzovými aplikacemi.
Náhrdelníky byly zhotoveny z bronzových trubiček, organických materiálů a kostí. Ze stočeného drátku se vyráběly také první bronzové náramky. S postupujícím vývojem jsou náramky masivnější lité, často s jemným rytým motivem a různě složitým tvarem na průřezu. Velmi charakteristickou kategorií této doby jsou tzv. nápažníky nošené na nadloktí. Byly zhotovené buď ze spirálovitě stočeného bronzového pásku či ze souvislého plechového pásu doplněného o jemnou rytou výzdobu.
Z archeologických nálezů pozorujeme značnou různorodost bronzového šperku a jeho významné místo v symbolické sféře společenského významu. Je zřejmé, že vzhledem k nákladům na výrobu materiálu a technického zpracování výrobku byl bronzový šperk odrazem sociální prestiže a patrně také významu a postavení jedince ve společnosti.
Vývoj královské koruny, tiáry a diadému
Koruna je používána panovníky jako odznak moci a důstojnosti. Je také symbolem vlády panovníků nad určitým národem či územím.
Ve starověkém Egyptě nosil panovník dvojitou bílo-červenou korunu horního a dolního Egypta. Naopak ve starověkém Řecku se nosily čelenky či diadémy. Římští císaři používali diadém nebo vavřínový věnec imperátorů jako symbol své moci. S uzavřenou korunou tzv. tiárou přišli až perští panovníci. Tato podoba byla později převzata byzantskými císaři a také papeži. V papežově znaku zůstala tiára do roku 2005, kdy ji papež Benedikt XVI. změnil na biskupskou mitru, ve znaku vatikánských úřadů se tiára nadále používá. Od dob vlády Karla Velikého se běžně používaly uzavřené koruny, jež byly překlenuté jedním nebo více oblouky.
V současnosti je tiárou u žen slavnostní čelenka vyrobená z kovu a zdobená drahými kameny. Rozdíl mezi tiárou a korunkou je, že tiára je zdobená pouze vepředu, případně na bocích, netvoří souvislý kruh. Tuto ozdobu převzaly soutěže krásy a propůjčují jí každý rok jiné dívce, která byla zvolená za královnu krásy. Korunka či tiára může sloužit i jako elegantní doplněk pro nevěsty.
