Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Jak divoký byl ve skutečnosti divoký západ?

Western

Tenkrát na západě, 7 statečných, Vinnetou nebo česká představa o divokém západě v podobě Limonádového Joeho. Obrázek o životě na americkém divokém západě většině lidí utvářely především filmy, kterých na toto téma vznikly stovky. Odpovídá tento obrázek realitě? Jaký byl ve skutečnosti divoký západ, vám řekne tento článek.

Na západ od Mississippi to byl kraj rázovitý

Pojmenování divoký západ, nebo v češtině používaný pojem western, původně označovalo území na západ od řeky Mississippi, která od 30. let 19. století tvořila přirozenou hranici mezi bělošskými osadníky a původními obyvateli. Tuto hranici novodobí Američané rychle posouvali.

Jejich směřování ještě uspíšil zákon americké vlády z roku 1868 nazvaný Homestead act, který poskytoval každému obyvateli 160 akrů za 10 dolarů pod podmínkou, že bude půdu na pozemku obdělávat po dobu 5 let. Kromě Američanů tyto pozemky osidlovaly i tisíce přistěhovalců z Evropy. Mezi nimi i lidé z českých zemí. Díky jejich tvrdé práci a úrodnosti těchto pozemků se z USA stal jeden z největších producentů obilí v té době.

Na divokém západě však panovaly tvrdé podmínky. Kolonizátoři měli v prériích nedostatek dřeva, takže si stavěli jednoduchá obydlí s jedinou místností bez podlahy, ve kterých spíš přežívali, než žili. Boj s osamělostí a izolací střídalo válčení s ostatními chamtivými kolonizátory. Klíčem k úspěchu v těchto podmínkách se staly početné rodiny, kde se každý podílel na práci. To však vedlo k omezenému vzdělání, náročné fyzické práci už od dětství a mnohdy také k incestním vztahům.

Kromě toho se obyvatelé divokého západu museli vypořádat také s nemocemi, zimními bouřemi nebo nájezdy indiánů. Před těmi je chránila americká armáda, která se po skončení občanské války vrátila do původních nižších počtů. Romantickou představu zájemců o službu v armádě vystřídala služba v izolovaných pevnostech, kde vládla nuda, rutinní cvičení a vši. Kromě toho vojákům hrozilo (i přes zřetelnou převahu) skalpování při potyčkách s indiány.

Pod heslem mrtvý indián, dobrý indián se za celé 19. století kolonizátorům podle odhadů podařilo cíleně snížit populaci původních obyvatel severní Ameriky podle odhadů z 600 000 na 250 000.

Kovbojů nebylo tolik, jako ve filmech

Ve zmíněných westernových hitech se zdá, že kovboj byl v 19. století na divokém západě každý muž, který měl dvě nohy do třmenů a aspoň jednu ruku, ve které by držel revolver. Ve skutečnosti bylo kovbojů mnohem méně a aktivní byli jenom asi 20 let v období od ukončení války severu proti jihu.

Celkově jich bylo asi 40 000 a přibližně třetinu z tohoto počtu tvořili Mexičané, černoši nebo potomci původních indiánů. První kovbojové navíc byli tzv. vaqueros ze španělských kolonií v Kalifornii.

Kovbojové naháněli dlouhorožce –⁠ druh dobytka, který v Severní Americe rozšířili právě Španělští misionáři. Chovali tato zvířata především pro kůži a tuk, ze kterých vyráběli kožené produkty, mýdla a svíčky.

Kovboje, kteří za svou tvrdou práci (vykonávali ji kvůli fyzické náročnosti většinou pouze asi 7 let), dostávali asi 35 dolarů měsíčně, což byla i na tu dobu bída. Jejich konec také nebyl drsňácký ani romantický.

Profesi kovboje zničil vynález ostnatého drátu, který dobytek ohlídal v podstatě bez práce a vybudování sítě železnic, která umožnila snadnou přepravu dobytka.

Díky železnici vznikla také řada měst

Zásluhou železnice se také osady kolonizátorů postupně měnily v rozsáhlejší vesnice a města. Města se zkrátka budovala tam, kde bylo zlato, obchodní příležitosti nebo tam, kam vedla železnice. Výjimkou nebyly ani situace, kdy velká města vznikla doslova přes noc.

Například městečko Guthrie v dnešní Oklahomě vzniklo téměř okamžitě po zrušení vyhrazené indiánské rezervace. Během 24 hodin vyrostlo z ničeho město s 10 000 obyvateli.

Jindy se však první obyvatelé měst obávali odvetných akcí ze strany indiánů, proto první dny města tvořila pouze vozy a stany. Ty postupně nahrazovaly dřevěné sruby a domy. Zemědělce, chovatele dobytka a horníky doplňovali majitelé veřejných domů, řezníci, pekaři, krejčí, obchodníci a lékaři.

Bez šerifů by to nešlo

Asi jste si sami domysleli, že v těchto podmínkách na divokém západě bujel hazard prostituce, loupeže a jiné zločiny. V té době se také začaly mezi obyvatele masově šířit perkusní revolver Colt. Přečtěte si o nich více v našem dalším článku. Oblíbený byl například model Colt 45 nebo Peacemaker.

Každé město mělo svého šerifa. Toho volili obyvatelé města a musel prokázat střelecké umění, rozvahu a schopnost uklidňovat konflikty v míru. Třeba legendární pistolník „Divoký Bill“ Hickock o funkci šerifa přišel. Zabil totiž omylem svého pomocníka. Soud znal jen dva druhy trestů –⁠ vězení nebo trest smrti oběšením.

Divoký západ byl tedy skutečně velmi divoký. Ovšem tak trochu jinak, než jak ho známe z filmů. Historik Frederick Jackson Turner v roce 1893 přišel s myšlenkou, že období divokého západu zásadně ovlivnilo tvorbu typického amerického charakteru.

I proto si možná westernové období tak rádi připomínáme ve filmech nebo v dobových kostýmech.

Témata: Kostýmy Repliky pistolí

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej s přáteli!

Komentáře (1)

Doporučené produkty

Podobné články

  • Čarodejnice Poznejte nejslavnější čarodějnice světové historie

    Modelky, vědkyně nebo třeba političky. O slavných ženách, které změnily svět, bylo napsáno mnoho. My jsme se ale rozhodli vzdát hold jiným pozoruhodným dámám světové historie. Vybrali jsme 4 nejslavnější příběhy čarodějnic. Jestli byly skutečné, to už posuďte sami.

  • Král Artuš Král Artuš –⁠ smyšlená legenda, nebo skutečná historická postava?

    Do příběhů o králi Artušovi, hradu Kamelot a rytířích u kulatého stolu se čtenáři s nadšením noří už více než tisíciletí. A zatímco někteří hledají důkazy o jeho skutečné existenci, jiní jsou přesvědčeni, že legenda vznikla sloučením několika postav, aby ukázala britskou sílu a moc po římské okupaci Británie. Podaří se nám vytáhnout pravdu na světlo světa stejně jako legendární meč Excalibur? Čtěte dál.

  • Johanka z Arku Johanka z Arku – dívka, která zachránila Francii a doplatila na svoji slávu

    Johanka z Arku vyslyšela proroctví svatých a bojovala za svou vlast proti Angličanům, aby později čelila církevnímu soudu. Pro mnohé dodnes symbolizuje odvahu, víru a odhodlání. Jaký byl její osud?

  • Saladin Vojevůdce Saladina respektovali muslimové i křesťané

    Velkorysý panovník i uznávaný vojevůdce, tak o Saladinovi mluvili nejen jeho vojáci. Ve dvanáctém století byl jednou z hlavních postav světového dění. Muslimského vládce uznávali i křesťané, nejen díky přátelskému gestu, kterým pomohl svému protivníkovi Richardu Lví srdce v boji. Mezi těmito muži panoval vzácný vztah založený na uznání a úctě. Kdo byl slavný Saladin a proč na něj obyvatelé dnešní Sýrie stále vzpomínají?

Komentáře (1)

  • Daniela Hladká dne 21.2.2021 v 13:27
    Reagovat

    Já jsem docela nedávno vybavovala naší malou dcerku na maškarní ples do školky právě jako kovbojku, a tak se nám vaše články (a především konkrétně tento) moc hodily :-) Sehnali jsme parádní kousky oblečení z eshop second hand https://www.onlinesekac.cz/ i s kloboukem, takže to Haničce opravdu moc slušelo. Děkujeme tedy za inspiraci.

Napište komentář


Naším zákazníkům se věnujeme a odpovíme Vám na jakýkoliv dotaz

Vaše dotazy nám pomáhají se zlepšovat. Co je pro jednoho samozřejmá banalita může být pro druhého zajímavá novota. Nebojte se zeptat. Jsme tu pro Vás! Co sami nevíme, na to se zeptáme dalších odborníků, se kterými spolupracujeme. Nejčastější dotazy pak zveřejňujeme zde. Děkujeme za Vaší zvídavost!

Zvolte jazyk

Zvolte měnu

CZK