Švýcarské dýky Basilardy

Basilard se označuje též jako "švýcarská dýka " (Schweizerdolch). Má charakteristický tvar jílce. Hlavice a záštita měla původně tvar půlměsíce. Tyto zakřivené tvary se objevily již ve 13. století a zůstaly typické pro švýcarské chladné zbraně. Čepel je typicky dvoubřitá a ke konci se zužuje, má kosočtvercový (diamantový) profil.Toto provedení skýtá robustní čepel, vhodnou i na probodávání do mezer zbrojí.

Zúžení výběru

do
Skrýt filtraci Zobrazit filtraci arrow
Vyfiltrujte si přesně to, co vás zajímá.
Zobrazeno 9 položek z 9 nalezených

Basilard

Basilard byla také velmi populární u Švýcarských pionýrů po celé 15. a 16. století. Zde se však již objevuje chladná zbraň na rozmezí dýky a krátkého meče s délkou čepele cca 40 cm a na počátku 15. století dosahují čepele až 70 cm. Basilardy nebyly obvykle součástí vojenské výzbroje, prodávaly se ale civilnímu obyvatelstvu jako osobní sekundární zbraně. Z tohoto se pro tento druh zbraně neujal žádný standardizovaný tvar ani rozměry. Dýky se objevují v mnohých tvarových a rozměrových variacích. V 17. století se dýky přestaly masově používat. V 19. století se na základě basilardu vyvinuly nacistické nože a dýky (SS, SA, and NSKK).