Řecko-Makedonský Kopis s mosazným jílcem

2 490 Kč
2 058 Kč bez DPH
Na objednávku, objednej nyní a produkt odešleme 26. 8. 2024

Upozorněte mě, až bude tento produkt skladem.

Budeme Vás ihned informovat, jakmile naskladníme.

Nakupte ještě za 5 000 Kč a získáte dopravu zdarma.
0 Kč / 5 000 Kč

Řecko-Makedonský Kopis s mosazným jílcem

Upozornění: Toto je pouze dekorativní předmět, nevhodný k reálnému použití!

  • Čepel z nerez oceli 440 kalená a temperovaná na 47-51 HRC
  • Celková délka: cca 743mm
  • Délka čepele: cca 598mm
  • Délka záštity: cca 83mm
  • Šířka čepele u záštity: cca 59,58mm
  • Šířka čepele v nejširším bodě: cca 72,66mm
  • Tloušťka čepele: cca 3,95mm
  • Hmotnost: cca 1 398 g

Všechna výše uvedená data jsou přibližná a mohou se mírně lišit kus od kusu. Dodávka bez pochvy či stojanu.

Špičková značková kvalita od renomovaného výrobce dekorativních předmětů Art Gladius®. Vyrobeno v Toledu (Španělsko), ve městě se staletí trvající tradicí kovářství, mečířství, platnéřství a dalších starých nejen kovodělných řemesel.

Řecko-Makedonský Kopis

Tato chladná zbraň bývá někdy mylně označována jako Falcata. I v tomto důstojnickém provedení (vztaženém z komerčních důvodů přímo k Alexandrovi Makedonskému) se od „falcaty“ velmi podstatně liší. „Falcata“ byla typickým mečem iberských kmenů v Hispánii, Římané ji poznali již za prvních bojů s kartaginskými Barkovci v severní Hispánii ve třetím stol. př. Kr., a dále na východ pronikla za Druhé punské války s iberskými žoldnéři Hannibalova kartaginského vojska za jeho přechodu Alp do Itálie. Byla zbraní iberského pěšáka, měla delší čepel (Kopis jen v délce 60-80 cm, tento Kopis je s délkou 598 mm na dolní hranici) a hrot oboustranně broušený, byl mnohem více uzpůsoben bodnutí.

Oproti tomu „kopis“ byl typickou zbraní jezdce, již Xenophont ho široce doporučoval jezdcům, aby ho užívali namísto krátkého rovného mečíku „xiphos“, protože těžká čepel zasazovala i strašné sečné rány a bylo s ní možno při jezdecké šarvátce a boji tělo na tělo i bodnout (což nebyl hlavní účel, hlavní efekt byl sečný: podívejme se jen na slavnou scénu z bitvy na Graníku z května 334 př.Kr., ke Alexandrovi, na nějž v jezdeckém boji zaútočili perští satrapové, zachránil v poslední chvíli život velitel jeho osobní stráže Kleitos Černý, Alexandr byl otřesen zásahem satrapy Resaxe do přilby, a Kleitos utnul ruku i s mečem satrapovi Spitridatovi, který již zezadu vedl sek na králův týl). Řecké a zvláště makedonské prostředí „falcatu“ nikdy nevzalo za svou, a stejně tak ani Římané (jim dokonale dostačoval „gladius hispanicus“, užívaný i jízdou, stačí se podívat na bitvu u Pydny z 22. června 168 př.Kr., kde poprvé Římané dokázali proniknout do makedonské falangy, popis zranění falangistů budil úděs, celá odseknutá ramena i s pravou paží, hladce odseknuté hlavy i dolní končetiny, atd. ). 

Největší znalec Giuseppe Cascarino jasně ukazuje rozdíl mezi „kopisem“ a „falcatou“ na ilustracích 2.46 (kopis nalezený u korsické Alálie) a 2.47 (falcata z iberské nekropole v Almenedille), obrázky naleznete pro srovnání mezi doplňkovými. Giuseppe CASCARINO, L´Esercito romano. Armamento e organizzazione, díl I. Dalle origini alla fine della Repubblica, Rimini, Il Cerchio Srl, druhé vydání 2010, ISBN 88-8474-146-7, s. 60).

Stejně tak jak dobová zobrazení, tak profesionální rekonstrukční kresby vždy zobrazují Alexandra Makedonského s „kopisem“, nikdy s „falcatou“, kterou Makedonci opravdu neužívali.

Napište našemu specialistovi

Team

Podobné produkty (11)

Doporučené příslušenství (1)