Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Samuraj a jeho meč

17.12.2012
Samuraj a jeho meč

Samurajové byli kasta japonských válečníků, která vznikla zhruba v 11.století v Japonsku, kteří sloužili svému pánu, císaři, či šógunovi. Tito válečníci žili podle svého morálního kodexu bushidó (cesta válečníka) a byli cvičeni již od dětství.

Pro samuraje nebylo pro něj nic přednější než jeho čest, proto, pokud by měl být ponížen například zajmutím v boji (největší čest byla padnout v bitvě), spáchal seppuku (plátkování žaludku), kdy si kratším mečem wakizashi rozřízl břišní dutinu. Věřili totiž, že střed bytosti je právě zde a je zde i duše, kterou tím osvobodí. Samurajové byli vynikající válečníci, kteří kromě meče uměli ovládat i luky a jízdu na koni a boj v jejich sedle. Každý samuraj měl tzv. daišó, což byl dlouhý meč katana, kratší meč wakizashi a ještě dýka tantó. Katana je dlouhý meč pro boj zblízka, wakizashi je kratší meč pro boj ve stísněných podmínkách. Všechny tři zbraně tvoří celek, jsou stejně vytvořeny i zdobeny. Nosit dva meče bylo pravě jen výsadou samurajů, wakizashi nikdy neodkládali daleko ani ve svém vlastním domě.

Katana je zakřivený meč (dlouhý cca 60 cm s více), který se používal v boji muže proti muži, někteří samurajové zároveň měli v druhé ruce wakizashi, čí spíše tantó a nebo vůbec nic, katana způsobí větší škody, když se drží obouruč, je to sečná zbraň. Samuraj se snažil v boji zasáhnout nechráněná, či špatně chránitelná místa, a to právě seknutím.  Podle doby vzniku se japonské meče dělí na tzv. staré meče kotó vyráběné v letech 900 až 1530, nové meče šintó vyráběné od roku 1530 do roku 1867 a posléze moderní meče šin-šintó, vyráběné po roce 1867 a v dobách světových válek, kdy se staly opět součástí výzbroje důstojníků.

Výroba čepele trvala několik měsíců, v jejichž průběhu docházelo k mnohonásobnému překládání, zahřívání a ochlazování materiálu, až se dosáhlo toho, že čepel perfektně drží. Čepel je dvouvrstvá, uvnitř je měkčí jádro zajišťující pružnost a tvrdší obal, který zajišťuje mimořádnou tvrdost čepele. Čepel je kalená, avšak jen v oblasti hasaki (ostří) a kissaki (hrotu), vzniká tak hamon (linie kalení) – odlišně zbarvená část čepele, vysoce ostrá, která umožňuje při správné technice přeseknout věci nečekané.  Každá takto vyrobená čepel byla podrobována přísným zkouškám tamešigiri na ostrost a tvrdost čepele. Když jsme již zmínili části čepele, dalšími jsou mune (hřbet), plocha mezi hřbetem zakalenou linií čepele se nazývá ji, plocha mezi linii zakalení a samotným ostřím, tj. zakalená část se nazývá ha. Důležitou částí čepele je i její zakřivení sori, pokud je čepel moc rovná, špatně se s ní seká, pokud je moc zakřivená, může se zase snáz zlomit. Po čase je čepel nepravidelná co se týká jejího tvaru, poslední třetina čepele mono-uchi bývá užší . Vzhledem k tomu, že jde o nejúčinnější část čepele, je i nejvíce používána.

Na řap čepele nakago  je nasazena přesně vytvarovaná rukojeť tsuka (ze 2 dílů, nesmí být žádná vůle), vždy dřevěná, převážně bylo používáno dřevo magnolie. Stejné je to i u pochvy saya. Tsuka se na nakago přichytí pomoci bambusového kolíčku mekugi (před každým použitím meče je lépe zkontrolovat, jestli nevyčuhuje, jinak čepel může vypadnout z rukojeti). Následně je tsuka obalena hame-sada (kůží z rejnoka, event. žraloka). Pak je tsuka ještě opletena tsukamaki (z kůže či bavlny), pro lepší držení v ruce se ještě pod tsukamaki dávají párové ozdoby menuki. Tsukamaki je na jedné části uchycena pomocí kashiry (hlavice). Součástí tsuky jsou ještě fuchi (objímka rukojeti), seppa (podložka), které jsou hned dvě, mezi ně se nasazuje tsuba (vyměnitelná záštita). Nakonec, již na samotné čepeli je habaki (pstenec), který drží čepel v pochvě saya. Zde, stejně jako u tsuky není povolena žádná vůle. Saya má v horní části kurigatu,(oko) a je v těchto místech omotána sageo (stuhou). Ústí pochvy se jmenuje koiguchi a tvarově zapadá do habaki. Saya bývá lakovaná, někdy potažená kůží (dražší kusy).

Wakizashi je menší obdoba katany (cca 30-60 cm), výroba je zcela stejná, někdy se na čepele používají zlomené čepele katan. Wakizashi byl jak již bylo zmíněno osobní meč samuraje, byl i používán pro sepukku.

Tantó je dýka, či někdy označováno jako malý meč, délka maximálně cca 30 cm. Tantó mohl nosit i prostý lid na svoji obranu. Je to zároveň zbraň pro seppuku žen.

Za zmínku stojí říci něco o tsubách. Tyto záštity mečů původně měly účelový charakter, zabránit tomu aby ruka z rukojeti sjela na čepel, či jako ochrana před seknutím do ruky od protivníka a samozřejmě meč vyvažovaly.  První tsuby, tzv. neri-tsuba, byly vyrobeny jen ze železa a vyráběl je kovář či mečíř sám. Postupem času se v obdobíMuromachi (1392-1572)výroba tsuby změnila, používalo se již více materiálů (měď, yamagane (tmavá měď), mosazi, sentok (nažloutlá nebo tmavě hnědá mosaz), železo, shakudo (směs mědi, zlata a cokoliv dalšího bylo k dispozici), shibuichi (ve smyslu čtyřdílný- stříbro a pak tři z těchto možností: měď, cín, olovo a zinek)), a tsuba získala nepřeberné množství podob a motivů. Již je nevyráběl kovář, z výroby se stalo umění.  Nejprve to byly náboženské motivy apod., postupem času například i mytologické výjevy. V dnešní době jsou tsuby předmětem sběratelů, stejně jako je tomu třeba u menuki, ozdob na tsukách mečů.

V našem internetovém obchodě naleznete - Levné katany na praktické použití, Špičkové japonské katany, Wakizashi na praktické použití,  Tanto,  Tai či meče,  Ninja zbraně, Ninja vrhací zbraněNinja meče, Sai,  Kubotany, Ostatní Ninja zbraně,  Stojany na samurajské meče, Příslušenství samurajských mečů, Tameshigiri, zkoušky sekem, Pouzdra a obaly na mečeKogai a Kozuga, BokkenyPéče o samurajské meče, Kung-Fu zbraně, KendoSamurajské helmy, Samurajské meče dekorace, Tanto a wakizaši dekorace, Dekorativní sady samurajských mečů.

Témata: Samuraj Samurajský meč

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej s přáteli!

Komentáře (0)

Doporučené produkty

Podobné články

  • Broken samirai Sword Záruka na samurajské meče

    Motto: Ani ten nejlepší a nejdražší samurajský meč není nezničitelný.

  • Zkoušky sekem Tamageshiri Lze při zkouškách seku samurajských mečů sekat do dřeva?

  • Hattori Hanzo Hattori Hanzo

    Hattori Hanzo byl jedním z největších bojovníků, jaké známe. Oddaný služebník prvního japonského šóguna Tokugawa Ieyasu byl již za svého života legendou. Jak získal přezdívku „Ďábel Hanzo“ a proč ho ostatní ninjové následovali a byli ochotni v jeho službě umírat?

  • Citadel meče Katany Citadel

    Japonský meč používaný od 15. století samuraji se zakřivenou čepelí, jedním ostřím, záštitou a rukojetí s oválným průřezem se nazývá katana. Nosili jí samurajové za pásem ostřím nahoru a s krátkým mečem wakizaši tvořil set (tzv.Daišó) a byla tak symbolem třídy samurajů. Jedním z prvotřídních výrobců katan je firma Citadel. Projděte s námi vznik takové katany a načerpejte nové znalosti ohledně výroby japonských mečů.

Komentáře (0)

Napište komentář


Naším zákazníkům se věnujeme a odpovíme Vám na jakýkoliv dotaz

Vaše dotazy nám pomáhají se zlepšovat. Co je pro jednoho samozřejmá banalita může být pro druhého zajímavá novota. Nebojte se zeptat. Jsme tu pro Vás! Co sami nevíme, na to se zeptáme dalších odborníků, se kterými spolupracujeme. Nejčastější dotazy pak zveřejňujeme zde. Děkujeme za Vaší zvídavost!

Zvolte jazyk

Zvolte měnu

CZK