Luk a lukostřelba

Luk a lukostřelba
Luk je vedle nože jeden z nejstarších nástrojů, jaké kdy lidstvo používalo. Ve městě Mannheim-Vogelstang byl nalezen cca 40 cm dlouhý fragment borového luku. Jeho stáří se odhaduje na více než 17.000 let. Nejstarší, jednoznačný důkaz použití luku představují ca 12.000 let staré šípy z města Stellmoor (poblíž Hamburku).

Stručná historie luku

Luky a šípy hráli v mnoha kulturách důležitou roli. Právě skrze své luky byly ve středověku velmi známí a obávaní Angličané a Velšané. Velká potřeba lukostřelců vedla ve středověku také k tomu, že byl nácvik lukostřelby ze zákona povinný. Bylo potřeba mnoha cviku a síly, aby bylo možné ovládat sílu tahu až 130 liber. Jakému zatížení byli lukostřelci vystaveni, dokazují kosterní nálezy z této doby. Lze na nich vidět změny ve stavbě kostí ramenního kloubu a paže.

Stavba luku

Luk se skládá z luku (uprostřed umístěná rukojeť zpravidla obalená kůží), na obou koncích jsou tzv. zářezy k připevnění tětivy, a tětivy. Luk je krásná zbraň zhotovená z jednoho kusu dřeva, zpravidla z tisu, bílého jilmu, a nebo také z jasanového a ořechového dřeva. V rukách zkušených lučištníků se stával účinnou zbraní. Délka luků se mění podle toho, ve které zemi se luk používal. Např. V Anglii byl obvykle dlouhý jako výška lučištníka což se rovnalo rozpětí jeho rukou.


Tětiva byla spletená z konopných vláken. Délku šípu určoval nátah luku. Tělo šípu bývalo nejčastěji z borového, někdy i z březového dřeva. Hroty šípů měly zpravidla kovanou špičku či ocelový hrot, letky se nejčastěji vyráběly z husích brk. Šípy měli lučištníci v toulci uvázaném u pasu, protože se takto rychleji vytahovaly. Toulec býval nejčastěji zhotoven z kůže, kovu nebo dřeva. Mnoho lučištníků nemělo ani toulec a šípy nosili zastrkány za opaskem. Většinou ale lučištníci zabodávali šípy do země, bylo to rychlejší nežli vytahovat šíp z toulce.

U současné lukostřelby rozlišujeme následující typy luků popř. lukostřelných disciplin:

Středověký - tradiční luk (long bow)

  • je zhotoven z jednoho kusu a střílí se z něj „instinktivně“ spoléhajíce na vlastní smysly bez použití pomocných prostředků, jako je např. zaměřovač. Příkladem mohou být třeba anglické luky.

Zvratný  - reflexní luk (recurve bow)

  • převážně se skládá z pevného středu (s rukojetí) a dvou vrhacích ramen. Konce ramen směřují dopředu, tak že tětiva v nenapnutém stavu přiléhá. Reflexní luk má zpravidla delší a měkčí nátah. Se zvratnými / reflexními luky se střílí jak instinktivně, tak i za použití zaměřovačů.

Kompozitní - sportovní luk (compound bow)

  • jeho excentricky zavěšené křivkové kotouče (angl. cams) umožňují za využití zákona rovnováhy na páce převod síly na tětivu. Při přesahu vrcholné síly tahu musí lukostřelec držet jen zlomek původní síly tahu. Pro střelbu ze sportovního luku se často používá zaměřovač. Pro sportovní lukostřelbu na úrovní závodů se nejčastěji využívá kladkový luk.

Kyudo bow (cesta luku)

  • označuje umění japonské lukostřelby. Na rozdíl od západních luků není japonský luk (Kyu / Yumi) tvarově symetrický. Dnešní luky odpovídají z větší části svým historickým předchůdcům, a proto se u Kyudo střílí výhradně instinktivně.

 

Mimo různé typy luků nabízíme také veškeré vybavení a příslušenství -  Dětské luky, 3D zvířecí terče, Chrániče prstů a předloktí Hroty na šípy, Letky a kormidla na šípy, Pouzdra na luky, Příslušenství na lukostřelbu, Šípy do luku, Terče na lukostřelbu, Terčovnice, Tětivy pro luk, Toulce na šípy,  Vosky na tětivy, Základky šípů,  Zaměřovače.

Doporučené produkty

Komentáře

  • Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první, kdo přidá komentář!
Napsat komentář
Komentář