Kůsy

Kůsa je středověká dřevcová zbraň. Název kůsa pochází z francouzského slova couteau, což znamená nůž. Jedná se o dřevcovou zbraň se sečnou čepelí. Kůsa se objevuje od 13. století zvláště v Itálii, Francii a Burgundsku, později se rozšiřuje do zbytku Evropy. Tvar prvních kůs patrně připomínal čepele tesáků či mečů - odtud dostala kůsasvoje cizojazyčné pojmenování - glaive anglicky a Glefe německy (z latinského gladius).

Zúžení výběru

do
Skrýt filtraci Zobrazit filtraci arrow
Vyfiltrujte si přesně to, co vás zajímá.
Zobrazeno 11 položek z 11 nalezených
Pás cudnosti vznikl jako ochrana, stal se však mučícím nástrojem
Pás cudnosti vznikl jako ochrana, stal se však mučícím nástrojem
Historická zbroj
Nepohodlný kus kovu, díky kterému ženy v noci nemohly zamhouřit oka. Měl je chránit před nebezpečím zvenku i vlastním pochybením. Pokud se dnes ve společnosti zmíníte o pásu cudnosti, většina lidí se buď nervózně zachichotá, nebo začne klopit zrak a…

Kůsy

Čepel kůsy byla výrazně vydutá se srpovitým výběžkem či ornamentálně propracovaným hrotem na hřbetě, po celé délce byla prohnutá dozadu. V průběhu 16. a 17. století pomalu mizí z bojiště a stává se odznakem trabantů knížecích dvorů a tělesné stráže benátských dóžů. Taková kůsa pak měla tulej většinou chráněnou a čepel bohatě zdobenou ornamenty, heraldickými znaky panovníka nebo majitele tělesné stráže. Jako trabantská zbraň se udržela až do 20. století, a to na dvoře bavorského krále a u uherské korunní stráže. Tvar kůsy připomíná vztyčenou kosu, používanou sedláky, avšak s touto zbraní nemá evolučně ani etymologicky nic společného.