Kůsy

Kůsa je středověká dřevcová zbraň. Název kůsa pochází z francouzského slova couteau, což znamená nůž. Jedná se o dřevcovou zbraň se sečnou čepelí. Kůsa se objevuje od 13. století zvláště v Itálii, Francii a Burgundsku, později se rozšiřuje do zbytku Evropy. Tvar prvních kůs patrně připomínal čepele tesáků či mečů - odtud dostala kůsasvoje cizojazyčné pojmenování - glaive anglicky a Glefe německy (z latinského gladius).

Zúžení výběru

do
Skrýt filtraci Zobrazit filtraci arrow
Vyfiltrujte si přesně to, co vás zajímá.
Zobrazeno 11 položek z 11 nalezených

Kůsy

Čepel kůsy byla výrazně vydutá se srpovitým výběžkem či ornamentálně propracovaným hrotem na hřbetě, po celé délce byla prohnutá dozadu. V průběhu 16. a 17. století pomalu mizí z bojiště a stává se odznakem trabantů knížecích dvorů a tělesné stráže benátských dóžů. Taková kůsa pak měla tulej většinou chráněnou a čepel bohatě zdobenou ornamenty, heraldickými znaky panovníka nebo majitele tělesné stráže. Jako trabantská zbraň se udržela až do 20. století, a to na dvoře bavorského krále a u uherské korunní stráže. Tvar kůsy připomíná vztyčenou kosu, používanou sedláky, avšak s touto zbraní nemá evolučně ani etymologicky nic společného.