Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

608 973 359 (Po-Pá, 8-16hod)

Spatha meče

Spatha meče

Keltsko-římský meč spatha měřil 75 až 110 cm a měl cca 4 cm širokou čepel s kosočtvercovým profilem. Ostří byla buď přesně souběžná, nebo se lehce zužovala směrem ke špičce. Čepel byla jen místy kalená. Špička čepele měla špičatý tvar. Jílec se skládal z organických materiálů, jako je dřevo či kost.

Řadit dle:

Zobrazuji 1-13 z 13

Spatha meče

Spatha je dvousečný meč vedený jednou rukou s přímou čepelí. Tento typ meče se používal od 3. století př. n. l. do 12. století n. l. Do této skupiny spadají i meče lidově zvané Vikinské. Svůj původ má spatha v jezdeckém meči keltského kmene Noriků, který se stejně jako římský Gladius vyvinul jako kratší sečný a bodný meč. Keltští jezdci naverbovaní Římany přinesly tento typ zbraně mezi výzbroj Římanů. V pozdější době římské se Spathadíky svým přednostem rozšiřuje i mezi pěším vojskem.

Ještě před počátkem našeho letopočtu převzali tento typ meče od Keltů Germáni, kteří jej pak po svém dále vyvíjeli. Germánský meč spatha měl cca 5 cm širokou čepel a měřil celkem 90-100 cm. Ostří byla též rovnoběžná, špička však bývala zaoblená a ostrá. Zpočátku měl spatha více tenkých, od časů Stěhování národů pak jeden široký žlábek z obou stran čepele. Na jílci se krom organických materiálů, ad Stěhování národů, objevují čím dál častěji kovové materiály, především bronz, železo, stříbro a dokonce i zlato. Od 10. století nahrazuje meč spatha meč středověký se širokou čepelí (něm. Breitschwert, angl. broadsword), který též označujeme jako klasický meč rytířský. Doporučujeme Vám podívat se i na další naše meče a jiné historické zbraně.

Zvolte jazyk

Zvolte měnu

CZK