Vikinské meče, též zv. Vikingské

Meč byl v minulosti nejcennější zbraní vikingských válečníků. Dávali jim dokonce jména a věřili, že mají duši. Vikingský meč má oboustranné ostří, je dlouhý kolem jednoho metru a váží necelé dva kilogramy. Bojovníci ho používali zejména k sekání, méně často pak k bodání do ramen, kolen a loktů, čímž nepřátele účinně vyřazovali z dalšího boje. Svůj meč by vikingský válečník nikomu jinému nesvěřil. Pořiďte si i vy meč, který Vám přiroste k srdci!

Filtrovat výrobky

do
Skrýt filtraci Zobrazit filtraci arrow
Vyfiltrujte si přesně to, co vás zajímá.
Zobrazeno 11 položek z 117 nalezených
Hrdlořezové i diplomaté: 4 nejslavnější Vikingové v dějinách
Hrdlořezové i diplomaté: 4 nejslavnější Vikingové v dějinách
Bookmark iconZajímavosti dějin

Za středověku sužovaly evropské kraje nájezdy různých válečnických skupin. Jen málokterá z nich však vzbuzovala v řadách nepřátel takovou hrůzu jako tajuplní mořeplavci ze severu. Současníci popisovali Vikingy jako nemilosrdné bojovníky, ale v…

Načíst dalších 12
Celkem zbývá 107

Vikinské meče, též zv. Vikingské

Rané vikingské meče, které se vyvinuly bez technologického kontaktu na zbytek Evropy, jsou velmi podobné mečům franským. Lze předpokládat, že spatha byla základem pro oba tyto meče, vzniklé nezávisle na sobě. Spojením spathy a jiných mečů pak vzniká ve vrcholném středověku typický „rytířský“ meč. V 6. století se v Evropě začal prosazovat nový a z hlediska boje přelomový typ meče. S tímto novým pojetím mečů přišli Vikingové. Tyto meče se směrem k hrotu zužovaly, to snížilo hmotnost meče. Čepel byla zakončena tupou špicí, proto tyto meče byly výhradně sečnou zbraní. Vhodnější tvar a snížená hmotnost, výrazně usnadnily ovládání meče. Na tomto tvaru se meč víceméně ustálil, čepel pak již měnila pouze délku a mohutnost, ale ke změnám tvaru docházelo zcela výjimečně a zpravidla se takové meče neujaly. Vývoj meče však nadále pokračoval, rozvíjel se jílec, záštita a hlavice. Podle záštity a hlavice lze meče tohoto období rozdělit na 24 – 26 skupin mečů. Pokud hovoříme o tomto období, je třeba si uvědomovat, že výroba vikingského meče byla velice drahou záležitostí a prakticky do konce 14. století převažovaly jízdní meče.

Meče vikingské éry (do 11. století) se podle tvaru čepele klasifikují většinou podle Petersenovy typologie (26 typů v 9 hlavních kategoriích I až IX). Na klasifikaci mečů od 11. století se používá většinou Oakeshottova typologie (24 typů čepelí v 13 kategoriích X až XXII). Dalším způsobem klasifikace mečů je klasifikace podle tvaru jílce, záštity a hlavice. Nezapomeňte svému meči opatřit také vhodnou pochvu pro přenos.

Jestli zamýšlíte pořídit vikingský meč a přiblížit se dobovému vikingovi, tak zauvažujte o kostýmu vikinga, vikingských přívěšcích na krk a dalších doplňcích, které celkový vzhled pozvednou k dokonalosti.