Ocelová botka na kopí z 13. století, kónická 10 cm

Kovaná ocelová patka na vikinské kopí

Ochranné nákončí spodního konce ratiště

Patka, někdy označovaná také jako botka kopí, nákončí ratiště nebo spodní tulej, se nasazuje na opačný konec násadce než hrot. Chrání dřevo při odkládání kopí, omezuje jeho třepení a pomáhá rozložit tlak při zapření ratiště o zem.

Tento model má protáhlé kuželovité tělo zakončené oblou špičkou. Tulej je podélně rozříznutá, takže se při pečlivém usazování může nepatrně přizpůsobit opracovanému dřevěnému násadci. Boční otvor o průměru přibližně 4 mm slouží k mechanickému zajištění vhodným nýtem, kolíkem nebo vrutem.

Povrch nese viditelné stopy ručního kovářského zpracování, černé zbytky okují a nepravidelnou kresbu. Každý kus proto působí autenticky a může se mírně lišit odstínem, strukturou i rozmístěním stop po výrobě.

Historické použití patek kopí

Kovová nákončí na spodním konci kopí se používala již ve starověku a v různých podobách přetrvala i ve středověku. Ve starověkém Řecku byl známý například kovový saurotér umístěný na patě kopí dory. Chráníval násadu, vyvažoval zbraň a umožňoval zapřít kopí o zem bez přímého poškození dřeva.

Jednodušší železné tuleje a patky se objevovaly také na římských, germánských, vikinských a středověkých ratištích. Jejich provedení se lišilo podle účelu zbraně, regionu i možností místního kováře. Tento výrobek je obecně inspirován patkami používanými od antiky do raného a vrcholného středověku, není však přesnou kopií jediného konkrétního archeologického nálezu.

Kromě ochrany násady mohla kovová patka částečně posunout těžiště zbraně směrem k ruce a usnadnit její ovládání. Skutečný vliv na vyvážení však vždy závisí na délce ratiště, hmotnosti hrotu a konstrukci celé zbraně.

Jak patku správně namontovat

• Zvol rovný a dostatečně pevný dřevěný násadec. Pro historické ratiště se běžně používá jasan, buk nebo jiné houževnaté dřevo.
• Změř skutečný vnitřní průměr konkrétní patky a konec ratiště postupně opracuj nožem, rašplí nebo smirkovým papírem.
• Násadu tvaruj mírně kuželovitě tak, aby patka dosedla po celé hloubce tuleje bez nadměrného násilí.
• Proveď montáž nasucho a zkontroluj, zda mezi dřevem a ocelí nevzniká výrazná vůle.
• Přes boční otvor označ místo zajištění a vyvrtej do dřeva odpovídající vodicí otvor.
• Patku upevni nýtem, pevným kolíkem nebo vhodným vrutem. Použitý spojovací materiál není součástí dodávky.
• Podélnou štěrbinu násilně neroztahuj ani nestahuj kladivem, protože by mohla prasknout nebo se trvale zdeformovat.
• Po montáži ověř, že patka drží bez viklání a že upevňovací prvek nikde nevystupuje ostrou hranou.

Pro dodatečné zpevnění lze při výrobě dekorativní nebo scénické repliky použít tenkou vrstvu vhodného lepidla na dřevo a kov. Mechanické zajištění otvorem však doporučujeme zachovat.

Technické parametry

Vzhledem k ručnímu zpracování se mohou rozměry, tvar, šířka štěrbiny, odstín, struktura povrchu a rozmístění kovářských stop mezi jednotlivými kusy mírně lišit.

Péče a bezpečné používání

• Před montáží odstraň přebytečný konzervační olej a zkontroluj vnitřek tuleje.
• Po venkovním použití patku očisti, důkladně osuš a lehce potřete nekyselým konzervačním olejem.
• Výrobek skladuj v suchém prostředí a nenechávej jej dlouhodobě v kontaktu s mokrou zemí.
• Pravidelně kontroluj korozi, praskliny, deformaci, uvolnění spoje a poškození dřevěného ratiště.
• Patku nezatloukej na příliš silnou násadu. Nadměrný tlak může rozštípnout dřevo nebo poškodit tulej.
• Nepoužívej ji jako dláto, páčidlo, stanový kolík ani nástroj k rozbíjení tvrdých předmětů.
• Kovová patka může způsobit vážné zranění. Nikdy s ní nebodej ani neudeřuj proti nechráněné osobě.
• Při reenactmentu, scénickém boji nebo LARPu se vždy řiď pravidly pořadatele. Pevné kovové zakončení může být na některých akcích zakázáno.
• Bezpečnost hotového kopí závisí také na kvalitě ratiště, hrotu, montáže a použitých spojovacích prvků.

Doporučené příslušenství

• Jasanové ratiště o průměru přibližně 30 mm pro výrobu antického, vikinského nebo středověkého kopí.
• Ocelový hrot kopí s tulejí odpovídající výzbroji 8.–15. století.
• Historický nýt nebo ocelový upevňovací kolík pro mechanické zajištění patky.
• Rašple, nůž a smirkový papír pro přesné přizpůsobení konce dřevěného násadce.
• Konzervační olej na ocel pro ochranu přirozeně patinovaného povrchu před korozí.
• Kožený závěs nebo držák na kopí pro táborovou výstroj a prezentaci zbraně.