Nejen Artušovi věrní: 3 nejslavnější rytíři historie

Kdy vyjeli do bitvy první středověcí rytíři?

Počátky rytířství jsou stále zahaleny tajemstvím. Chápeme-li rytíře jako bojovníka na koni, pak se při pátrání po jejich původu musíme vrátit (přinejmenším) do období existence starého Říma.

Již zde existovala výše postavená skupina válečníků, která vyrážela do bitvy na koních (odtud jejich název Ordo Equestris). Jako zdatní jezdci byli známí také příslušníci některých germánských kmenů, například Ostrogóti.

Za opravdu první rytíře však nejčastěji bývá považována úzká skupina válečníků sdružených okolo Karla Velikého (748? – 814), kteří se také nazývali paladinové. Teprve oni měli dostatečnou prestiž a potřebné finance k tomu, aby si mohli obstarat nákladnou zbroj a vydržovat spolehlivého koně.

V dalších staletích zažilo rytířství nebývalý rozmach a řady jejich stoupenců se významně rozrostly. Kteří z nich si vydobyli v dějinách středověku své čestné místo?

1. Galahad

I když se udatný Galahad objevil nejspíše jenom v legendách o králi Artušovi, jeho příběh mohl být pro nejednoho středověkého rytíře skvělou inspirací.

Galahad byl synem známého rytíře Lancelota, jehož čest byla v artušovských legendách poskvrněna kvůli milostnému poměru s královnou Ginevrou. Jeho potomek však o činech svého otce v dětství mnoho nevěděl: vyrůstal v klášteře, daleko od intrik na panovnickém dvoře.

Teprve před dovršením dospělosti – podle středověkých zvyklostí byl člověk považován za dospělého po dosažení 15. roku – spatřil Galahad svého otce naživo. Poté, co jej porazil v čestném souboji, byl pasován na rytíře a přiveden na dvůr krále Artuše.

U proslulého Kulatého stolu si Galahad povšiml prázdné stolice. Ostatní rytíři mu prozradí, že na toto místo smí usednout pouze ten, kdo uspěje v hledání svatého grálu. Proroctví se ukáže jako pravdivé: po mnoha dobrodružstvích se Galahad stane jedním z vyvolených, kterému je nakonec dovoleno svatý grál spatřit a nést.

2. Rodrigo Díaz de Vívar (Cid)

Rytíř z Kastilie, který v 11. století dobyl Valencii, byl ve své době znám spíše pod krátkým jménem Cid (1040–1099). O jeho životě, hrdinských skutcích a neochvějné věrnosti králi Alfonsovi VI. vypráví hrdinský epos, jehož první písemná verze se objevuje okolo poloviny 12. století.

Tzv. Píseň o Cidovi chvalořečí skutky hrdiny, kterého autor považoval za vzor rytířských ctností a téměř geniálního válečného stratéga. Poté, co se Cidovi podaří vyhnat Maury ze Zaragozy a postupně i dalších okolních měst, získá zpět dříve ztracenou královu přízeň a dříve zabavené majetky, aby mohl ve Valencii začít psát novou kapitolu svého života.

Jedná se o jednoho z nejznámějších středověkých rytířů vůbec. Cidův příběh byl pro současníky i pozdější generace válečníků inspirující tím spíše, že hlavní hrdina údajně pocházel ze skromných poměrů. Díky své chrabrosti však dosáhl válečných úspěchů a uznání po celém Španělsku. Figurku rytíře Cida najdete také u nás na e-shopu.

Zdroj: autor: Leftpinkytoe

3. Richard Lví srdce

Richard (1157–1199) se narodil anglickému králi Jindřichovi a Eleonoře Akvitánské. Dětství však strávil na kontinentě, ve francouzském Anjou, které tehdy bývalo centrem říše jeho rodičů. Kromě válečnického nadání projevil v mládí i umělecké vlohy – po vzoru trubadúrů údajně sám složil několik oslavných písní.

Zdaleka největších úspěchů dosáhl Richard na bitevním poli, i když o jeho poctivých úmyslech by bylo možné pochybovat. Již jako mladík zosnoval se svými bratry vzpouru proti vlastnímu otci. Aby mladí rebelové dosáhli svých cílů, spolčili se dokonce s francouzským králem Ludvíkem VII. (1120? – 1180). Zrazený otec musel nakonec jejich požadavkům ustoupit, do konce svého života se však s Richardem neusmířil.

Krátce po korunovaci v roce 1189 přijal Richard výzvu papeže a vypravil se na křížovou výpravu do svaté země. Svými skutky si získal věhlas zejména za hranicemi své země – ve které téměř nikdy osobně nepobýval.

Pokud se však začtete do knih o dějinách středověké Anglie, dozajista na jeho jméno narazíte. Své současníky nepřestával udivovat ani po smrti. Když po jeho smrti prozkoumali balzamovači jeho srdce, mělo mít nadměrnou velikost. Podobně jako srdce lva. Odtud také jeho přízvisko: Lví srdce.

Chcete mít rytíře na koni u sebe doma?

Zajímají vás dějiny středověku nebo historické bitvy? Pořiďte si do své sbírky figurku rytíře, která se bude nádherně vyjímat ve vitríně i na dřevěné polici.

Dekorativní sošky zajímavě oživí interiérové prostory a jediný pohled na postavu statečného rytíře vás v myšlenkách přenese zpátky do období majestátních hradů, hrdinských písní a křížových výprav.