Přilbice
Konstrukce přileb prošla během historie zajímavým a bohatým vývojem. Některé konstrukční prvky byly přejímány od ukořistěných přileb nepřítele, jinde musela přilba reagovat na vývoj nových zbraní nebo změnila svou konstrukci podle způsobu boje. Přilby též měli různou konstrukci dle účelu, kterému sloužili. A v neposlední řadě byl významným faktorem ve vývoji přileb i technologický pokrok.

Historický vývoj přilby

Konstrukce přileb prošla během historie zajímavým a bohatým vývojem. Některé konstrukční prvky byly přejímány od ukořistěných přileb nepřítele, jinde musela přilba reagovat na vývoj nových zbraní nebo změnila svou konstrukci podle způsobu boje. Přilby též měli různou konstrukci dle účelu, kterému sloužili. A v neposlední řadě byl významným faktorem ve vývoji přileb i technologický pokrok.

Jak vypadaly první přilby?

Pravděpodobně byly první přilby z hrubé kůže. Postupem času byly doplněny kovovými pruhy a pásy. Nejstarší přilbou byla přilba žebrová, která patřila Vikingům. Vikingové upravovali přilby po vzoru svých nepřátel. Přestože každý národ používal přilby typické pro svůj územní celek, tyto změny jsou naprosto běžné. K římským přilbám bývaly přivěšeny lícnice, kryjící tvář a v některých případech i obličejovou část. Tyto doplňky se začaly objevovat i na přilbách Vikingů v podobě jakýchsi brýlí či celého zákrytu obličejové části. A následovala řada dalších vylepšení bojových přileb k ochraně týlu a dalších doplňků.

Jak vznikly z otevřených přileb uzavřené?

přilbám otevřeným patří helma žebrová, normanská helma a později i železný klobouk. Doplněním krytů tváře lícnicemi se pomalu přesouváme do kategorie přileb uzavřených. Tyto lícnice nejdříve nacházíme u římských přileb.

Hrncová helma

Základní uzavřená přilba bývá válcového tvaru, opatřena jen malými otvory pro oči a několika ventilačními otvory. Takové přilby známe zejména z křížových výprav pod názvem helma hrncová. Váhu hrncové přilby nesla hlava a rytíř s ní zároveň s hlavou také otáčel. Takové přilby byly poměrně těžké a nepohodlné, avšak poskytovaly dobrou ochranu. Díky jednoduché konstrukci mohl hrncové přilby vyrábět patrně i zručnější kovář, proto byla každá hrncová přilba originál. Neexistoval žádný jednotný nebo standardizovaný typ těchto přileb. Hrncová přilba bývala nahoře opatřena kovovou obručí zpevňující její okraj proti úderu vedenému shora na přilbu. Od čela přilby až po bradu se táhl lícní hřeben a nebo silnější plát kovu chránící válečníka proti příčnému seku na průzory. Tvar přilby s plochým zvonem nebyl anatomický a bylo ji potřeba na hlavě nějak zajistit, aby na hlavě neklouzala a nesvážela se ze strany na stranu. Kromě běžné plátěné čepky se ještě pod přilby nosily čepky vycpávané a prošívané, uvazované pod bradou tzv. balvat. Helma dosedla na vycpávky a vycpávka tak utěsnila hlavu v přilbě proti posunu. To se často ještě kombinovalo s kroužkovou kapucí.

Kbelcová helma

Konstrukcí i použitím se kbelcová přilba podobala přilbě hrncové. Rozdíl spočíval ve vrcholu, který je u kbelcové přilby vykován do více nebo méně zaobleného zvonu, zatímco přilba hrncová měla vrchol plochý. Byla zde mnohem větší šance, že po takovémto tvaru zvonu meč lépe sklouzne. I konstrukce kbelcové helmy byla mnohem odolnější. Dalším vylepšením bylo, že průduchy se ve větším počtu začaly objevovat na pravé straně přilby a menší nebo žádný počet průduchů nebyl na straně levé mířící k protivníkovi. Účelem bylo zachovat stranu přilby, na kterou dopadalo soupeřovo kopí, co nejhladší. V bitvách se používala těžká velká přilba pouze pro první úder těžké jízdy. Po té jezdec přilbu sňal, zavěsil na řetěz nebo řemen a v bitvě pokračoval s lehčí přilbou typu šlap.Válečník potřeboval v bitevní vřavě mít zejména přehled, co se kolem něho děje. V těžké kbelcové přilbě měl pouze velice omezený výhled a to mohlo být pro válečníka fatální. Stupňovala se potřeba výhled z přilby zakrývat a odkrývat podle momentální situace na bojišti a zde někde nám vzniká přilba sodklopitelným hledím.

Šlap

Přilba tohoto typu mnohem lépe kopíruje anatomický tvar lebky, a proto na hlavě i lépe a pevněji seděla. Používala se současně s těžkými kbelcovými přilbami, které se po prvním úderu těžké jízdy odkládaly. V bitvě poté válečník pokračoval s touto lehčí přilbou, která mu zaručovala mnohem lepší výhled a přehled o bojišti. Šlapy byly doplňovány kroužkovým závěsem, připevněným k spodnímu okraji přilby, spadajícím až na ramena. V této fázi se ještě jedná o otevřený typ přilby. Později se ke šplapu začaly připevňovat různé druhy odklopitelného hledí.

 

 

U nás na e-shopu najdete mnoho různých tvarů přilbic, např. Vikinské přilby (ty byly zakulacené a zpravidla mívaly nánosník, který chránil nos), žebrové přilby (také byly zakulacené, ale skládající se z vrstvených plátů, tyto přilby měly také nánosník a pohyblivé lícnice, které chránily tvář a uši) Normanské a kónické přilby (byly tvořeny z jediného zvonu, nebyly kulaté, také měly nánosník a mezi známé patří přilba sv. Václava).

Doporučené produkty

Komentáře

  • Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první, kdo přidá komentář!
Napsat komentář
Komentář