Největšího rozmachu dosáhlo užívání jedenapůlručního meče koncem 14. století a během 15. století. Doloženo je používání a výcvik boje s touto zbraní ještě v období rokoka. Ještě v 17. století se běžně používala titulatura „mistr dlouhého meče“.
© 1997-2019 Wellcrafted s.r.o. - Všechna práva vyhrazena.
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.
Historický (scénický) šerm, tedy předem nacvičená choreografie a souboje s meči a dalšími chladnými zbraněmi, neustále získává na popularitě. V našem internetovém obchodě najdete velmi širokou škálu zbraní různých rozličných výrobců a značek. V závislosti na výrobci existují velké rozdíly v technologii zpracování, použitých materiálech, kvalitě řemeslného zpracování a samozřejmě i ceně.
Často je velmi obtížné určit výhodu jednoho meče oproti druhému. Všechny zbraně na praktický (scénický) šerm mají společného jen to, že mají tupé čepele a zakulacené špičky. Abychom Vám umožnili lepší porovnání mečů, přiřadili jsme zbraně do třech různých tříd, jak je uvedeno níže.
První třída (A) zahrnuje nejlepší čepele vyrobené z vysoce kvalitních ocelí, dokonale vyvážené a pečlivě kalené na vysoký stupeň tvrdosti. Tyto meče jsou zvláště vhodné pro profesionální šermíře, kteří se věnují šermu pravidelně a zakládají si na špičkové kvalitě svého vybavení.
Druhá třída (B) obsahuje kvalitní zbraně převážně české provenience s velmi tvrdými čepelemi zhotovenými z pružinové oceli. Oproti třídě A jsou tyto meče zpravidla robustnější a těžší. Tyto meče jsou vhodné pro šermíře vyžadující odolné zbraně do předem nesecvičených soubojů, do bitev apod.
Meče třídy C jsou vyrobeny z vysoce jakostních ocelí, nejsou ale tak tvrdé jako třída A nebo B. Pokud dojde k souboji proti tvrdším čepelím, mohou na čepeli vznikat zuby a záseky. Meče jsou zpravidla velmi dobře vyvážené, jejich hmotnost ale bývá vyšší, než u třídy B. Jsou ideální volbou jak pro náročné začátečníky, tak pro pokročilé šermíře.
Meče z kategorie D jsou bezpečnou možností pro začínající šermíře, pořídit si vlastní meč na šerm, a provádět s ním lehký nácvik boje. Jsou ideální pro každého, kdo chce mít meč na šerm, který bude používat jen sporadicky, jako jsou například lukostřelci. Čepele těchto mečů nejsou obzvláště tvrdé a při kontaktu s tvrdšími čepelemi na nich vznikají zuby a záseky.
Naše zbraně na šerm samozřejmě podléhají zákonné záruce v délce dvou let. Je však třeba poznamenat, že v případě reklamací uplatněných po 6 měsících od koupě leží důkazní břemeno o vadě existující již v okamžiku koupě na straně kupujícího. Reklamace uplatněné po 6 měsících od koupě jsou často obtížné a nepříjemné pro obě strany.
I meče na šerm podléhají přirozenému opotřebení. I nejlepší a nejdražší meče na šerm se při intenzívním používání opotřebí, jejich záštita vyviklá a rukojeti uvolní. Toto je přirozený jev, neboť je materiál obzvláště v případě tohoto druhu užití vystaven extrémním tlakům. Dokonce se může stát, že se čepel oslabená záseky a zuby časem zlomí. To pak ovšem není legitimní důvod k reklamaci, ale následek opotřebení. I meč na šerm má svou životnost a po použití již nikdy nebude jako nový.
V našem internetovém obchodě naleznete - Saxy, Vikinské meče, též zv. Vikingské, Keltské meče, Spatha meče, Gladius a další starověké meče, Krátké a lukostřelecké meče, Středověké meče, Jedenapůlruční meče, Katzbalgery, Dvouruční meče, Claymore meče, Renesanční meče, Fantasy meče, Repliky mečů dekorace, Tréninkové meče a dýky, Templářské meče.
Pružinová ocel 54SiCr6 (ČSN 14260), z které vyrábíme čepele, má vysokou únavovou životnost. Ocel legovaná chromem a křemíkem má vysokou pevnost, tvrdost a otěruvzdornost. Ocelárna naplní tavící kokilu předepsaným složením kovů a tyto roztaví jej v ingot. Ingot se pak rozválcuje do požadované síly. Válcování za tepla materiál zhutní (homogenizuje krystalickou mřížku materiálu).
Do kovářské dílny se dostane ocelový plech, který se řeže na pruhy, frézuje a brousí. Dříve, kdy ještě nebyly vyvinuté velmi tvrdé nástrojové oceli, nebylo možné ocel frézovat a ocel se tvářela do tvaru čepele pouze za tepla.
Zákazníci si dodnes přejí maximálně tradiční až dobové zpracování a trvají na překovávání materiálu. Kovaná ocel, zejména pokud jsou na ní vidět stopy po kování, vzhledově takovýmto lidem mnohem více lahodí, než technicky přesně opracovaný materiál, jehož průmyslový způsob opracování připravil o individualitu a autentický vzhled.
Existují názory, že novým zahřátím ve výhni dochází k pohybu obsahu uhlíku v oceli a příznivému ovlivnění vlastností oceli. Dlouholeté praktické zkušenosti našich kovářů však žádné rozdíly mezi kovanými a průmyslově válcovanými čepelemi mečů neukazují.
