Levoruční dýky

Existují verze levoručních dýk, které umožňovaly zaklesnutí protivníkovy čepele či dokonce její zlomení, těmto se říkalo „lamače kordů“ (něm. Degenbrecher). Na ricasse čepele se vyskytovala štěrbina se zářezy, speciálně navržená k tomuto účelu. S příchodem palných zbraní ztrácí tato zbraň na významu a přestává se používat.

Zúžení výběru

do
Skrýt filtraci Zobrazit filtraci arrow
Vyfiltrujte si přesně to, co vás zajímá.
Zobrazeno 11 položek z 24 nalezených
Historie dýky: Z pazourkového nástroje k bojové zbrani
Historie dýky: Z pazourkového nástroje k bojové zbrani
Bookmark iconNože
Dýky patří mezi nejstarší nástroje. Vyvinuly se z primitivních pazourkových pěstních klínů již v paleolitu, a protože je časem lidé začali vyrábět z kovů, hráli klíčovou roli pro vítězství na bojišti. Čtěte dál a zjistíte, jak se dýky vyvíjely v…
Načíst dalších 13
Celkem zbývá 13

Levoruční dýka

Levoruční dýka je středověká obranná a útočná zbraň, která vznikla v 16. století, poté co se ve Španělsku vyvinula technika šermu, při které se v pravé ruce držel kord k výpadům a v levé ruce dýka k odrážení protivníkových výpadů. Levoruční dýky se zpravidla skládají z krátké (20-40 cm), ale pevné čepele s velmi ostrou špičkou. Jílec tvoří zpravidla soustružené dřevěné madlo či dřevěná obložka stopky čepele s vnějším koženým vinutím.