Katzbalgery

Katzbalger byl krátký meč, doplňující v 15. a 16. století výzbroj německých a švýcarských landsknechtů. Dvousečná čepel byla široká a přímá, dlouhá přibližně 60 cm a široká 4 až 5 cm, jílec byl rozšiřující se nahoru k široké hlavici. Charakteristická záštita měla tvar ležatého písmene „S“.

Filtr

Určení:

Katzbalger

Název „Katzbalger“ byl odvozen ze staroněmeckého „katzbalgen“, kde „katz“ je kočka a „balgen“ rvát se, tedy kočičí rvačka. Snad to odráží způsob boje s tímto mečem, který měl už z podstaty této zbraně k elegantnímu šermu daleko. Od roku 1570 se mění tvar rukojeti. Od r. 1590 se prodlužuje čepel a jílec získává koš. Podoba katzbalgeru je ovlivněna italskou Schiavonou, která katzbalgernahradila. Originální zbraně jsou k vidění např. v muzeu čpelí v Solingenu, Bristském muzeu v Londýně nebo historickém muzeu v Drážďanech.

Zkuste se podívat i na další naše meče a jiné historické zbraně. Jistě využijete i prostředky na údržbu a ošetření.

Poradna - otázky a odpovědi

Z jakého materiálu a jakým postupem vyrábíte dýky?

Dýky se ve zjednodušené formě vyrábějí jak následuje: Základní tvar čepele je vypálen laserem z pružinové oceli dle ČSN 14260. Neobrobený kus čepele putuje do frézy, kde je vyfrézováno ostří a středový žlábek. Obrobená čepel se následně zakalí v oleji a temperuje na požadovanou tvrdost. Následně se osadí záštitou a hlavicí. Hlavice se zpravidla nýtuje na stopku čepele. Záštita se někdy zaletuje mosazí. Pod koženou omotávku se zpravidla vkládají dřevěné destičky, aby měla rukojeť optimální sílu pro pevné držení. Na konec se provede konečná povrchová úprava pod drátěným kartáčem, popřípadě pod filcovým kotoučem s leštící pastou.

Vstoupit do poradny