Žebrové přilby
Žebrová přilba (tzv. "žebrovka") je ochranná pokrývka hlavy používaná jako součást zbroje na přelomu starověku a středověku, přibližně mezi 2. a 8. stol. n. l.. Základem přilby jsou tři až šest stejných žeber, která pomocí nýtů drží plátovou výplň. Nejčastější je ale varianta se čtyřmi žebry. Žebra samotná mohla být nanýtovaná na nosné obruči, nebo byla snýtovaná k sobě navzájem. Špici přilby často tvořil disk, ke kterému byla zašpičatělá žebra přichycena. Často jsou ještě volně přidělané lícnice. Na římských přilbách býval ještě nanýtovaný týlní štítek, na pozdějších přilbách se však již nevyskytuje. Už na římských přilbách se objevují očnicové oblouky, nebo náznaky nánosníku, ale ty se vyskytovaly kontinuálně s konstrukčně jednoduššími přilbami s rovným okrajem.
