Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Johanka z Arku – dívka, která zachránila Francii a doplatila na svoji slávu

13.11.2020
Johanka z Arku

Johanka z Arku vyslyšela proroctví svatých a bojovala za svou vlast proti Angličanům, aby později čelila církevnímu soudu. Pro mnohé dodnes symbolizuje odvahu, víru a odhodlání. Jaký byl její osud?

Silně motivovala vojsko k vítězství

Johanka z Arku, přezdívaná Panna orleánská, se narodila ve vesnici Domrémy na severu Francie. Mezi dětmi z počátku nevyčnívala, to se ale změnilo s oslavou jejich 14. narozenin. Začala mít vidění a slyšela hlasy andělů a světců. Archanděl Michael dívce prozradil, že ji čeká důležité poslání. 

Dle slov archanděla se vydala přesvědčit krále a zanedlouho oblékla mužské šaty, zbroj, vzala do ruky meč a postavila se do čela francouzského vojska, aby osvobodila město Orléans. A podařilo se, stoletá válka s Anglií ale pokračovala. Na cestě za úspěchem dokázala motivovat vojáky a miloval ji také lid za její přímou a nezlomnou povahu.

Sláva, která ji dohnala na hranici

Popularitu Johanky ale špatně snášela šlechta, církevní představitelé a dokonce i sám král Karel VII. Svěřoval ji stále podřadnější úkoly plné nebezpečí. Dívka i přesto zarputile pokračovala v boji, aby vyhnala Angličany ze země. Po vítězstvích v několika městech ale následoval neúspěch. 

U města Compiegne Johanku zajali Burgunďané, tajní spojenci anglických žoldáků, a prodali ji nepříteli za deset tisíc liber. 

Angličané se před její smrtí vydali do městečka Domrémy a zjišťovali, jak Johanka žila před samotným bojem. Nemohli najít nic, co by potvrzovalo, že se spřáhla s ďáblem. Začali tedy poukazovat na pánské ošacení. Dívka musela nosit na jednotlivá slyšení dámské šaty, které ale v cele odmítala a trvala na mužském bojovém úboru. Sudí považovali její krátký sestřih za projev kacířství, ve skutečnosti šlo ale spíše o pragmatismus. V kombinaci s brněním se chránila před případným znásilněním nejen od anglických strážných, ale pravděpodobně i v bitevních časech proti vlastním vojákům. Není žádným tajemstvím, že ženy ve středověku musely mít ostré lokty, a tak Johance sloužilo brnění jako jakýsi pás cudnosti. 

Angličané se rozhodli, že se žijící legendy zbaví a oslabí tak svého nepřítele. Johanka z Arku proto stanula před církevním soudem, který ji tvrdě vyslýchal a měl potvrdit její spolčení s ďáblem. Odsouzena jako čarodějka a kacířka byla v pouhých 19 letech 30. května 1431 upálena na rouenském náměstí Vieux-Marché. Na hranici kat z Johanky strhnul šaty, aby bylo jasné, že jde o ženu. Kolem dívky se tvořilo mnoho mýtů. Někteří lidé do poslední chvíle tvrdili, že jí plameny neublíží.

Jakmile Karel VII. ovládl téměř celé území Francie a stoletá válka se blížila ke konci, podal žádost o obnovení církevního procesu. Následně byla Johanka označena za oběť justičního omylu. Byla rehabilitována v plném rozsahu a v květnu 1920 ji papež Benedikt XV. svatořečil.

Johanka z Arku – vyvolená Bohem, nebo psychicky nemocná osoba?

  • Johanka svojí přímou náladou překvapovala už od mládí. Rodiče jí našli ženicha, dívka ho ale odmítla, aby dostála poselství a zůstala pannou. Svoje rozhodnutí dokonce musela obhajovat u soudu. 
  • Současní odborníci tvrdí, že Johanka hlasy svatých opravdu slyšela. Veškeré popisy a záznamy historických událostí ale naznačují, že nešlo až tak o nadpřirozený jev, jako spíš o psychické onemocnění. Pravděpodobně trpěla bipolární poruchou, případně paranoidní schizofrenií, některé zdroje uvádí, že v mládí prodělala také tuberkulózu. Kvůli tomu ji postihla mírná demence, která se projevovala formou těchto náboženských vidění. 
  • Z bojů nevyvázla bez škrábanců, přežila dokonce dvě vážná zranění. V bitvě u Orléans byla zasažena šípem do ramene, ve druhém případě jí šíp probodl stehno. Stalo se tak v bitvě u Paříže.
  • Samotný proces upalování byl drastický. Tělo Johanky neshořelo hned napoprvé, a tak ho museli zapálit ještě několikrát, aby se torzo a kosti proměnily v prach. Angličané se chtěli zbavit veškerých ostatků, aby je nemohl uctívat žádný z přívrženců. Popel rozprášili do řeky Seiny
  • Johanka neuměla psát a za svoji válečnou historii se naučila maximálně svůj podpis. Dopisy ale čile diktovala a několik se jich dochovalo do současnosti. Ve spojitosti s naší krajinou je známý především dopis českým husitům, kde jim vyčítala, že podlehli bezbožným pověrám, ničení a zabíjení. Někteří historici ovšem vyjadřují pochybnosti ohledně Johančina autorství.

Zůstala legendou do současnosti

Otázkou zůstává, jaké informace lze považovat za legendu, a co naopak můžeme označit za fakta. Podle historiků byla Johanka z Arku morální symbol a dobrý vojenský stratég spíše než bojovnice s mečem v ruce. Jedna věc je ale jistá. Johanka zůstává symbolem odvahy, víry a odhodlání i v současnosti.

Témata: Meč Zbroj

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej s přáteli!

Komentáře (0)

Doporučené produkty

Podobné články

  • Král Artuš Král Artuš –⁠ smyšlená legenda, nebo skutečná historická postava?

    Do příběhů o králi Artušovi, hradu Kamelot a rytířích u kulatého stolu se čtenáři s nadšením noří už více než tisíciletí. A zatímco někteří hledají důkazy o jeho skutečné existenci, jiní jsou přesvědčeni, že legenda vznikla sloučením několika postav, aby ukázala britskou sílu a moc po římské okupaci Británie. Podaří se nám vytáhnout pravdu na světlo světa stejně jako legendární meč Excalibur? Čtěte dál.

  • Saladin Vojevůdce Saladina respektovali muslimové i křesťané

    Velkorysý panovník i uznávaný vojevůdce, tak o Saladinovi mluvili nejen jeho vojáci. Ve dvanáctém století byl jednou z hlavních postav světového dění. Muslimského vládce uznávali i křesťané, nejen díky přátelskému gestu, kterým pomohl svému protivníkovi Richardu Lví srdce v boji. Mezi těmito muži panoval vzácný vztah založený na uznání a úctě. Kdo byl slavný Saladin a proč na něj obyvatelé dnešní Sýrie stále vzpomínají?

  • Třicetiletá válka Třicetiletá válka změnila Evropu k nepoznání

    Jeden z největších ozbrojených konfliktů, který zdevastoval velkou část Evropy, tak by se dala popsat Třicetiletá válka. Začala v roce 1618 jako vyvrcholení sporů mezi římskokatolickou církví a zastánci protestantských vyznání. Vše zapříčinila reformace v šestnáctém století. Stejně důležitou příčinou války byl i boj evropských zemí o politickou nadvládu.

  • SPQR V antickém Římě se střídala nezřízená zábava s utrpením

    Nezřízeně pili, užívali si, a přitom v aréně přihlíželi boji na život a na smrt. Římský lid ale současně se zábavou tvořil dějiny, které formovaly vývoj společnosti. Slavná vzkvétající říše na jedné straně tvrdá výchova a drsné zápasy na straně druhé. V čem byl starověký Řím unikátní? Poodhalte pár dalších tajemství.

Komentáře (0)

Napište komentář


Naším zákazníkům se věnujeme a odpovíme Vám na jakýkoliv dotaz

Vaše dotazy nám pomáhají se zlepšovat. Co je pro jednoho samozřejmá banalita může být pro druhého zajímavá novota. Nebojte se zeptat. Jsme tu pro Vás! Co sami nevíme, na to se zeptáme dalších odborníků, se kterými spolupracujeme. Nejčastější dotazy pak zveřejňujeme zde. Děkujeme za Vaší zvídavost!

Zvolte jazyk

Zvolte měnu

CZK