Outfit4events Magazín Ostatní České iluminované rukopisy, které nesmíš minout

České iluminované rukopisy, které nesmíš minout

Kategorie:

České iluminované rukopisy, které nesmíš minout

Pokud ti po vyřknutí slov středověká historie samým nadšením naskakuje husí kůže, přečti si něco o českých iluminovaných rukopisech. Jsou protkané zlatem, zářivými barvami a tajemstvím.

Před vynálezem knihtisku (přelom let 1447–1448) knihy vznikaly v tzv. skriptoriu. Tamní písaři je opisovali ručně. Šlo především o Bible a její části (například epištoly nebo žalmy), ale i duchovní sborníky, skladby, kroniky nebo důležité spisy.

Protože práce na jedné knize písaři trvala klidně tři roky, práci si rozdělil s jinými zaměstnanci skriptoria. Někteří psali text, jiní zvýrazňovali iniciály, další rukopis zdobili iluminacemi nebo pracovali na koženém přebalu.

Co je to iluminace?

Barevné obrázky neboli iluminace doprovázejí text ve středověkých rukopisech. Ten, kdo iluminace tvořil, se nazývá iluminátor.

Nejčastějšími iluminacemi jsou zdobené iniciály, kterými začíná kniha nebo kapitola. Levnější variantou byly červené, jednoduše zdobené iniciály, pro královské nebo klášterní potřeby však vznikaly luxusní iniciály na zlatém podkladu.

Některé honosné a drahé rukopisy se pyšní celostránkovými iluminacemi s nejrůznějšími ornamenty nebo figurami.

Aby se práce urychlila, nepostradatelnými se v písařských dílnách stávaly tzv. náčrtníky. Zde každý iluminátor našel recepty na nejrůznější odstíny barev, vzory a náčrty maleb nebo návody na zdobení.

Hotová díla písařů a iluminátorů byla velice drahá. Dovolit si je proto mohli jen ty nejvýznamnější a nejzámožnější osobnosti své doby.

Nejznámější české iluminované rukopisy

Pasionál abatyše Kunhuty

Ambiciózní a energickou Kunhutu Přemyslovnu, dceru krále Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské, můžeš znát především jako abatyši (představená ženského kláštera) kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.

Vynikala svým citem pro umění a objednávkami pozoruhodných děl – nejznámější je rukopis s pěti duchovními texty Pasionál abatyše Kunhuty. Práce na rukopisu s dvaceti šesti vyjímečnými iluminacemi trvala téměř deset let. Hotový byl v době Kunhutiny smrti, tedy někdy okolo roku 1321.

Za iluminacemi stojí kanovník Beneš a inkvizitor Kolda z Koldic, kteří dokonale ovládali trendy tehdejšího knižního malířství. K textu Podobenství o nepřemoženém rytíři z roku 1312 vytvořili iluminaci, jež představuje Ježíše Krista jako rytíře a pannu neboli Kristovu nevěstu jako lidskou duši.

Součástí pasionálu je i vložený dvoulist, který zobrazuje Kunhutu Přemyslovnu jako princeznu korunovanou dvěma anděly. Má lehce rozmazanou tvář, možná kvůli polibkům věřících, který list vnímali jako relikvii.

(Zdroj: Wikipedia.org)

Bible Václava IV.

Pro římského císaře a syna Karla IV. vznikal koncem 14. století honosný rukopis Starého zákona na téměř dvou a půl tisících stranách, na kterém se podílelo minimálně 9 malířských dílen. Zůstal bohužel nedokončen, představoval by jinak nejrozsáhlejší český středověký manuskript.

Knihu zdobí bohaté bordury na okrajích stránek a 654 iniciál a malých kreseb neboli miniatur, častokrát doplněné zlatem, které čtenáře provedou symbolickým světem česko-římského krále. Jednou z nejkrásnějších iluminací je iniciála W (respektive E) s vyobrazením ledňáčka říčního a mnoha figurami.

(Zdroj: Wikipedia.org)

Codex Gigas aneb Ďáblova bible

Neuvěřitelných 75 kilogramů váží největší rukopisná bible Codex Gigas, v překladu Obrovská kniha. Obsahovala původně 320 pergamenových listů, tedy 640 stran o rozměru 89×49 cm. Z neznámých důvodů však osm z nich někdo vytrhl – strany pravděpodobně obsahovaly řeholi benediktinů. Bibli drží pohromadě dřevěné desky potažené světlou kůží a kovaným dekorem.

Codex Gigas vznikl na počátku 13. století pravděpodobně pod rukama písařů z podlažického kláštera z Podlažic u Chrudimi. Někdy bývá označován jako Ďáblova bible podle celostránkové iluminace ďábla – podle některých historiků jde o jedno z prvních vyobrazení ďábla vůbec.

K Ďáblově bibli se váže legenda o mnichovi z podlažického kláštera, jež se vydal se svým králem Přemyslem Otakarem I. na výpravu do Basileje pro Zlatou bulu sicilskou. V Basileji potkal mága, který mu vyložil tajemství černé magie a naučil ho satanistické rituály.

Po návratu do Podlažic tamní opat odhalil hříšné chování mnicha a nařídil, aby jej zazdili zaživa. Aby se mnich trestu vyhnul, zařekl se, že za jednu noc napíše největší knihu se všemi vědomostmi světa.

Je jasné, že takový úkol nemohl zvládnout, proto požádal ďábla o pomoc. Ten i přes odpor k biblickým částem dílo zhotovil a vylepšil ho několika zaklínadly pro vypátrání zloděje nebo vyléčení. V celém rukopisu však ani jedinkrát nezmínil kouzlo, které by vymítilo samotného ďábla. Jako poděkování přidal mnich do bible obrázek samotného Satana.