Barokní oděv

Obsah
Móda třicetileté války – rané baroko (1618 – 1648)
V první polovině 17. století došlo k uvolnění přísného španělského stylu oblékání a vznikla specifická elegantní a přirozenější móda, tzv. móda třicetileté války. Tato móda vznikla kombinací a propojením starších mód s vojenskými styly německého a švédského šatu, do vývoje výrazně zasáhl i nizozemský měšťanský oděv. Francie si nově vznikající styl oblékání přivlastnila a povýšila ho na moderní. Móda třicetileté války se rozšířila i mezi příslušníky nevojenských vrstev a vytvořila tak významný předěl mezi dvěma výraznými dvorskými kulturami – renesanční španělskou a barokní francouzskou.
Pánský oděv raného baroka
Pánský oděv se v raném baroku zbavil upjatého ceremonielního stylu, vycpávek a výztuží a získal uvolněnou podobu podpořenou lehkými a měkkými vlněnými a hedvábnými látkami. Jednotlivé součásti pánského oděvu se v zásadě nezměnily, jen dostaly jiný střih a charakter. Základní částí pánského oděvu byl kabátec nečleněný v pase a s prodlouženými šosy. Prostřižené rukávy kabátce vyplňovala košile, jejíž plátěný límec doplněný krajkou byl přeložený a položený na ramena. Límec obohatila předchůdkyně kravaty v podobě stuhy, nebo žabó, nabíraná ozdoba z jemného plátna či krajky zakrývající zapínání košile. Kalhoty byly měkké a sahaly ke koleni nebo až do poloviny lýtek, kde na ně navazovaly vysoké holínky se širokou a přehrnutou manžetou. Plášť krátký ke koleni a asymetricky aranžovaný přes jedno rameno byl nejen nezbytnou součástí oblečení, ale i způsobu vystupování. Kavalíři nosili kadeřavé vlasy doplněné krátkým úzkým knírem a malou bradkou, nejčastější pokrývkou hlavy byl široký tvarovatelný klobouk. Všechna volná místa oděvu zdobily stuhy, mašle a krajky.
Dámský oděv raného baroka
Dámský oděv se vzdával španělského módního ideálu pomaleji než pánský; silueta těsně vypasovaného živůtku a vyztužené sukně se začala uvolňovat až od 20. let 17. století. Živůtek byl dekoltovaný, okruží nahradil přeložený límec s krajkou. Rukávy živůtku se zkrátily a byly ozdobené manžetami. Sukně byla uvolněná, avšak zůstala rozšířená, podepřená nikoliv obručemi a vycpávkami, ale spodničkami. Sukně se prodlužovala do vlečky, někdy se využívalo efektu dvou sukní - svrchní a spodní. Jednoduchý bezrukávový plášť obohacovala kapuce. V módě byly tmavé vlasy sčesané do čela a svázané do hladkého uzlu v týle. Samozřejmostí byla bílá pleť, chráněná někdy maskou.
Vrcholné baroko: Doba Ludvíka XIV. (1644 – 1715)
Za vlády Ludvíka XIV., Krále Slunce, se stala Francie skutečným centrem evropské módy a Paříž ohniskem společenského a kulturního aristokratického života. Královská a šlechtická móda vycházející ze španělského stylu oblékání byla projevem absolutistické monarchie. Striktní tvar španělské manýristické módy zvláčněl a byl přizpůsoben konkrétnímu nositeli. Rozevlátému oděvu odpovídaly i pomalé pohyby, které vyžadoval složitý dvorský ceremoniel. Bohatě zdobený oděv vyžadoval přesný střih, vyznačoval se jasnými barvami a výstředností.
Pánský oděv za doby Ludvíka XIV.
Základní součástí pánského oděvu byl kabátec, který ovlivňoval celkovou mužskou siluetu. Kabátec šitý zpravidla z brokátu byl na počátku vlády Ludvíka XIV. bez šosů, sahal nad přirozenou linii pasu a na prsou se zapínal pomocí spony. V 60. až 70. letech 17. století se zrodil tzv. justaucorps, kabátec s prodlouženými šosy a dlouhými rukávy s široce přeloženými manžetami. Současně s justaucorpsem vznikla vesta s rukávy, střihově přizpůsobená kabátci. Ve výstřihu pánského kabátce se uplatnila kravata ve tvaru šátku obtáčeného kolem krku, později aranžovaná a spínaná vzadu na krku. Pláště se příliš nelišily od těch, které se nosily v době třicetileté války. Úzké kalhoty dosahovaly ke kolenům, důležitou roli hrály hedvábné punčochy většinou bílé barvy. Vysoké holínky vystřídaly střevíce se zkosenou špičkou a podpatkem, spínané přezkou. Místo dlouhých kadeřených vlasů se začaly nosit krátké vlasy zakryté parukou, která zvětšovala objem hlavy a navozovala důstojnost a výlučnost. Typickou pokrývkou hlavy byl tuhý třírohý klobouk zdobený peřím.
Dámský oděv za doby Ludvíka XIV.
Měkká linie dámské siluety se na konci 17. století navrátila k větší stylizaci, uzavřenosti a umělosti. Těsný živůtek byl opět stažen kosticemi, sešněrován a protažen do úzké dlouhé špičky. Čtyřhranný výstřih pokrývala krajková výzdoba. Rukávy sahaly jen k úrovni loktů a byly nastaveny širokou manžetou. Ženská sukně se rozstřihla a zdvihla na bocích, došlo k odhalení spodní sukně i podšívky sukně svrchní. Sukni znovu podpírala železná obruč. Dámy nosily složité účesy podpírané dráty a zdobené bohatými krajkami a stuhami. Z módních doplňků se používaly kromě krajek a stuh vysoké rukavice, rukávníky a vějíře.
V našem internetovém obchodě naleznete - Barokní kostýmy pánské, Barokní dámské klobouky, Barokní pánské kostýmy, Barokní šaty, Barokní šaty prosté,Dámské spodní prádlo, Dámské sukně, Kabáty Baroko, Košile barokní, Tříroháky klobouky, Vojenské uniformy barokní.
Komentáře (3)
kurvo
klid chlapče
Jsi kurva spičená, ty mrdko! Nesnáším takové zajebané krávy tyvole! Jdi do piče! Máš malého šulina/malé kozy!