Barokní oděv

Móda třicetileté války – rané baroko (1618 – 1648)

V první polovině 17. století došlo k uvolnění přísného španělského stylu oblékání a vznikla specifická elegantní a přirozenější móda, tzv. móda třicetileté války. Tato móda vznikla kombinací a propojením starších mód s vojenskými styly německého a švédského šatu, do vývoje výrazně zasáhl i nizozemský měšťanský oděv. Francie si nově vznikající styl oblékání přivlastnila a povýšila ho na moderní. Móda třicetileté války se rozšířila i mezi příslušníky nevojenských vrstev a vytvořila tak významný předěl mezi dvěma výraznými dvorskými kulturami – renesanční španělskou a barokní francouzskou.

Pánský oděv raného baroka

Pánský oděv se v raném baroku zbavil upjatého ceremonielního stylu, vycpávek a výztuží a získal uvolněnou podobu podpořenou lehkými a měkkými vlněnými a hedvábnými látkami. Jednotlivé součásti pánského oděvu se v zásadě nezměnily, jen dostaly jiný střih a charakter. Základní částí pánského oděvu byl kabátec nečleněný v pase a s prodlouženými šosy. Prostřižené rukávy kabátce vyplňovala košile, jejíž plátěný límec doplněný krajkou byl přeložený a položený na ramena. Límec obohatila předchůdkyně kravaty v podobě stuhy, nebo žabó, nabíraná ozdoba z jemného plátna či krajky zakrývající zapínání košile. Kalhoty byly měkké a sahaly ke koleni nebo až do poloviny lýtek, kde na ně navazovaly vysoké holínky se širokou a přehrnutou manžetou. Plášť krátký ke koleni a asymetricky aranžovaný přes jedno rameno byl nejen nezbytnou součástí oblečení, ale i způsobu vystupování. Kavalíři nosili kadeřavé vlasy doplněné krátkým úzkým knírem a malou bradkou, nejčastější pokrývkou hlavy byl široký tvarovatelný klobouk. Všechna volná místa oděvu zdobily stuhy, mašle a krajky.

Dámský oděv raného baroka

Dámský oděv se vzdával španělského módního ideálu pomaleji než pánský; silueta těsně vypasovaného živůtku a vyztužené sukně se začala uvolňovat až od 20. let 17. století. Živůtek byl dekoltovaný, okruží nahradil přeložený límec s krajkou. Rukávy živůtku se zkrátily a byly ozdobené manžetami. Sukně byla uvolněná, avšak zůstala rozšířená, podepřená nikoliv obručemi a vycpávkami, ale spodničkami. Sukně se prodlužovala do vlečky, někdy se využívalo efektu dvou sukní - svrchní a spodní. Jednoduchý bezrukávový plášť obohacovala kapuce. V módě byly tmavé vlasy sčesané do čela a svázané do hladkého uzlu v týle. Samozřejmostí byla bílá pleť, chráněná někdy maskou.

Vrcholné baroko: Doba Ludvíka XIV. (1644 – 1715)

Za vlády Ludvíka XIV., Krále Slunce, se stala Francie skutečným centrem evropské módy a Paříž ohniskem společenského a kulturního aristokratického života. Královská a šlechtická móda vycházející ze španělského stylu oblékání byla projevem absolutistické monarchie. Striktní tvar španělské manýristické módy zvláčněl a byl přizpůsoben konkrétnímu nositeli. Rozevlátému oděvu odpovídaly i pomalé pohyby, které vyžadoval složitý dvorský ceremoniel. Bohatě zdobený oděv vyžadoval přesný střih, vyznačoval se jasnými barvami a výstředností.

Pánský oděv za doby Ludvíka XIV.

Základní součástí pánského oděvu byl kabátec, který ovlivňoval celkovou mužskou siluetu. Kabátec šitý zpravidla z brokátu byl na počátku vlády Ludvíka XIV. bez šosů, sahal nad přirozenou linii pasu a na prsou se zapínal pomocí spony. V 60. až 70. letech 17. století se zrodil tzv. justaucorps, kabátec s prodlouženými šosy a dlouhými rukávy s široce přeloženými manžetami. Současně s justaucorpsem vznikla vesta s rukávy, střihově přizpůsobená kabátci. Ve výstřihu pánského kabátce se uplatnila kravata ve tvaru šátku obtáčeného kolem krku, později aranžovaná a spínaná vzadu na krku. Pláště se příliš nelišily od těch, které se nosily v době třicetileté války. Úzké kalhoty dosahovaly ke kolenům, důležitou roli hrály hedvábné punčochy většinou bílé barvy. Vysoké holínky vystřídaly střevíce se zkosenou špičkou a podpatkem, spínané přezkou. Místo dlouhých kadeřených vlasů se začaly nosit krátké vlasy zakryté parukou, která zvětšovala objem hlavy a navozovala důstojnost a výlučnost. Typickou pokrývkou hlavy byl tuhý třírohý klobouk zdobený peřím.

Dámský oděv za doby Ludvíka XIV.

Měkká linie dámské siluety se na konci 17. století navrátila k větší stylizaci, uzavřenosti a umělosti. Těsný živůtek byl opět stažen kosticemi, sešněrován a protažen do úzké dlouhé špičky. Čtyřhranný výstřih pokrývala krajková výzdoba. Rukávy sahaly jen k úrovni loktů a byly nastaveny širokou manžetou. Ženská sukně se rozstřihla a zdvihla na bocích, došlo k odhalení spodní sukně i podšívky sukně svrchní. Sukni znovu podpírala železná obruč. Dámy nosily složité účesy podpírané dráty a zdobené bohatými krajkami a stuhami. Z módních doplňků se používaly kromě krajek a stuh vysoké rukavice, rukávníky a vějíře.

Nejčastější otázky (FAQ)

Kde se vzala barokní móda a pro jakou zemi byla nejvíce typická?

Kolébkou baroka je sice Itálie, ale největšího uplatnění a obliby ve stylu odívání získalo ve Francii (zejména v období vlády krále Ludvíka XIV.). Francie si postupně vytříbený styl přivlastnila, povýšila ho na moderní a Paříž se stala skutečným centrem evropské módy. Těžkou a škrobenou španělskou módu tak vystřídal francouzský styl s důrazem na smyslné tvary a eleganci.

Jak se lišila pánská móda v raném baroku od předchozího upjatého stylu?

V období raného baroka (během třicetileté války) se pánský oděv zbavil vycpávek a výztuží. Začaly se používat měkké vlněné a hedvábné látky. K typickým prvkům patřil kabátec bez členění v pase, košile s přeloženým plátěným límcem zdobeným krajkou (který nahradil tuhé okruží) a vysoké holínky se širokou manžetou. Pánové také nosili kadeřavé vlasy, malou bradku s knírem a široký tvarovatelný klobouk.

Podpíraly se v baroku dámské sukně obručemi?

Záleží na konkrétním období baroka. V raném baroku se od nošení obručí a vycpávek upustilo - sukně sice zůstala široká, ale byla podepřená pouze množstvím spodniček. V době vrcholného baroka (za vlády Ludvíka XIV.) se však móda vrátila k větší strojenosti, živůtek byl znovu těsně stažen kosticemi a sukni opět podpírala železná obruč.

Jak se dámy česaly a jaké doplňky nosily v období vrcholného baroka?

V období vrcholného baroka na konci 17. století nosily dámy velmi složité a vysoké účesy, které musely být zpevněné a podpírané dráty. Účesy se navíc bohatě zdobily krajkami a stuhami. Mezi další nezbytné módní doplňky této doby patřily kromě zmíněných stuh a krajek také vysoké rukavice, rukávníky a vějíře.

Jaký je rozdíl mezi kabátcem a justaucorps?

Oba termíny označují mužský svrchní oděv, ale nejde o totéž. Kabátec z počátku vlády Ludvíka XIV. byl kratší, bez šosů a sahal nad přirozenou linii pasu. Justaucorps, který se zrodil v 60. a 70. letech 17. století, představoval jeho pokročilejší variantu - měl prodloužené šosy a dlouhé rukávy se širokými přeloženými manžetami. Justaucorps se tak stal přímým předchůdcem pozdějších kabátů a fraků, jak je známe z následujících století.

Jak se oblékali měšťané a obyčejní lidé v barokním období?

Zatímco dvorská a šlechtická móda vynikala brokátem, krajkami a složitými siluetami, oblečení měšťanů a řemeslníků bylo výrazně jednodušší a praktičtější. Muži nosili kratší, méně zdobené kabátce z levnějších vlněných látek, ženy pak skromnější živůtky a sukně bez podpůrných obručí, které by při běžné práci jen překážely. Barevnost byla tlumenější a krajky nebo stuhy, pokud se vůbec objevily, byly v mnohem menším množství než u šlechtických oděvů.

Proč se v období vrcholného baroka rozšířilo nošení paruk?

Paruka nahradila přirozené dlouhé kadeřené vlasy jako symbol důstojnosti a společenského postavení - čím objemnější a upravenější paruka, tím vyšší status nositele naznačovala. Trend výrazně posílil sám Ludvík XIV., u jehož dvora se paruka stala prakticky povinnou součástí formálního mužského oděvu. Kombinace paruky s tuhým třírohým kloboukem zdobeným peřím pak dotvářela charakteristickou siluetu barokního kavalíra.

Jaký byl hlavní rozdíl mezi španělskou a francouzskou barokní módou?

Španělská móda, která barokní éře předcházela, byla těžká, škrobená a upjatá - důraz kladla na strohou siluetu, tuhé okruží a omezenou pohyblivost. Francouzský barokní styl, který se prosadil zejména za Ludvíka XIV., naopak stavěl na smyslných tvarech, měkčích látkách a větší eleganci pohybu. Tenhle posun jasně ukazuje i vývoj límce - tuhé španělské okruží nahradil měkký přeložený límec zdobený krajkou.

Nosily se v baroku šperky a jaké byly typické?

Šperky doplňovaly barokní oděv u obou pohlaví, i když v různé míře podle období a majetnosti. U dam byly oblíbené brože k přichycení stuh a krajek, náušnice a prsteny, muži zase nosili sponu k zapínání kabátce na prsou nebo zdobené přezky na obuvi a opasku. Bohatství výzdoby - od drahých kamenů po zlaté kování - bylo přímým odrazem společenského postavení nositele, podobně jako u pozdější gotické módy.

Jak dlouho trvalo ušít barokní kostým a z jakých materiálů se šil?

Dobové barokní oděvy se šily individuálně na míru, což u složitějších modelů (zejména dámských šatů s vyztuženou sukní nebo pánského justaucorps s bohatým zdobením) znamenalo týdny intenzivní práce. Používaly se hedvábí, brokát a jemná vlna u bohatších vrstev, zatímco měšťané a nižší stavy sáhli po dostupnější vlně a lnu. Dnešní repliky barokních kostýmů díky moderním výrobním postupům tenhle proces výrazně zkracují, ale drží se stejných siluet a charakteristických detailů jako dobové předlohy.

V našem internetovém obchodě nalezneš - Barokní kostýmy pánské, Barokní dámské klobouky, Barokní pánské kostýmy, Barokní šaty, Barokní šaty prosté,Dámské spodní prádlo, Dámské sukně, Kabáty Baroko, Košile barokní, Tříroháky klobouky, Vojenské uniformy barokní.

Článek byl aktualizován: 13.7.2026