Vikinský sax s mosazným jílcem

Vikinský sax s mosazným jílcem a zdobenou rukojetí

Historie a konstrukce

Saxy se vyvinuly z pozdně antických nožů a v germánském světě se masivně rozšířily od 5. století. Tento konkrétní model však svým vizuálním zpracováním – zejména laločnatou hlavicí – odkazuje spíše na pozdější vikinské období (cca 9.–10. století). Rukojeť je vyrobena z tmavého dřeva a je osazena mosaznými nýty, které nejen zdobí, ale také zlepšují úchop. Hlavice a záštita jsou odlity z mosazi, což dodává zbrani luxusní vzhled kontrastující s chladnou ocelí čepele.

Čepel má typický tvar s rovným ostřím a hřbetem, který se ke špičce prudce svažuje (tzv. broken-back styl, i když zde v jemnějším provedení). Součástí balení je kvalitní kožená pochva z hovězí usně. Je opatřena poutky pro zavěšení na opasek v horizontální poloze, což byl historicky nejběžnější způsob nošení těchto nožů – na zádech nebo na boku, aby nepřekážely při chůzi.

Použití a bezpečnost

Čepel je vyrobena z kalené uhlíkové oceli, ale je dodávána s tupým ostřím (síla hrany 1–2 mm). To zaručuje bezpečnost při nošení v davu nebo při scénickém použití. Konstrukce rukojeti, kde trn čepele zasahuje přibližně do poloviny (není to full-tang), předurčuje tento nůž především k dekorativním účelům a nošení ke kostýmu. Není vhodný na sekání dřeva, vrhání ani kontaktní boj, kde by hrozilo uvolnění rukojeti.

Péče o sax

Aby ti tento krasavec vydržel dlouho jako nový, pamatuj na následující:

• Uhlíková ocel není nerezová. Skladuj nůž v suchu.
• Po každém použití čepel otři hadříkem a naolejuj (např. WD-40 nebo zbrojní olej).
• Mosazné části mohou časem chytit patinu – pokud preferuješ vysoký lesk, můžeš je přeleštit přípravkem na kovy (např. vata na cídění kovů).
• Koženou pochvu občas ošetři balzámem na kůži, aby nepopraskala.

Technické parametry