Mezi idylou a peklem. Jak se žilo ve středověku?
Pro běžný lid (vrstvu poddaných) byl život ve středověku spojen především s tvrdou dřinou na venkově. Výše postavené vrstvy, jako byly šlechta, duchovenstvo a později zámožní měšťané, dosáhly i na privilegovanější život. Vždy záleželo na tom, k jaké společenské vrstvě člověk patřil.
Obsah
Běžný život ve středověku? Ani romantika, ani „doba temna“
Jen si to představ: sedíš u krbu nebo ohniště uprostřed místnosti, kolem kterého se tísní dalších několik lidí a za tuhé zimy i dobytek. Jednoduché domy ze dřeva nebo hlíny a kamení totiž bývaly studené a vlhké.
Na vodovod a kanalizaci v domě zapomeň. Pokud tě přepadla žízeň nebo potřeba odskočit si, nezbývalo než vyrazit na mez, hnojiště nebo do lesa. A tam čekaly další nástrahy…
I takto vypadal život prostých lidí ve středověku. Nejspíš tě tedy neudiví, že se pro období středověku vžilo pojmenování „období temna“ – jako první jej ve 14. století použil italský učenec Francesco Petrarca.
Od tohoto pojmenování se již upouští. Po zániku Římské říše sice musela Evropa čelit náporu kočovných kmenů i společenskému úpadku, středověk byl však zároveň obdobím převratných změn a velkých vynálezů: od knihtisku a kompasu, až po vodní mlýn nebo významné architektonické styly – jako třeba gotiku.
VÍŠ, ŽE… jen v Česku je evidováno více než 930 objektů, které jsou považovány za hrady nebo zříceniny? Přitom 53 z nich je zachovalých, což je vzhledem k rozloze naší země úctyhodné číslo.
Každodenní život ve středověku: nic pro jemné povahy
Obyčejný člověk neměl ve středověku na růžích ustláno – ti chudší spávali na zemi nebo na matraci vycpané slámou a starými hadry.
Bydlení bývalo veskrze skromné. Na začátku středověku převažovaly polozemnice, tedy stavby zčásti zahloubené do země.
Později se začaly objevovat stavby ze dřeva, hlíny či kamene. Nebylo výjimkou, že v jedné místnosti žilo 8–12 lidí. Za chladného počasí jim dělal společnost i dobytek.
Ani ve městech nebyl život nijak idylický. Nočníky se vylévaly přímo před dům a ulicemi se často šířil nesnesitelný zápach. Velkým problémem byla také špatná, či spíše neexistující hygiena.
Tento způsob života vytvářel ideální podmínky pro šíření parazitů a infekcí. I proto se velká část středověké populace potýkala s nemocemi nebo parazity, jako jsou škrkavky či tasemnice – bez ohledu na společenské postavení.
VÍŠ, ŽE… na některých hradech existovaly tzv. prevéty – malé arkýře (výstupky) na vnějších stěnách hradu, ze kterých odpad padal rovnou do hradního příkopu? Tento typ „středověké toalety“ mohl sloužit také k odrazení nepřátel, kteří hrad obléhali.
Strava jako odraz společenského postavení
Z dějepisu si možná pamatuješ, že se středověká společnost dělila do tří základních stavů:
- Šlechta
- Duchovenstvo
- Poddaní
Příslušnost k určitému stavu byla vykládána také jako projev „Boží vůle“ a proniknout z nižší vrstvy do vyšší bylo poměrně obtížné. Od společenského postavení se většinou odvíjely i povinnosti, bydlení nebo způsob stravování.
Na to, co se jedlo ve středověku, se blíže zaměříme v dalším článku. Jídelníček běžného lidu však býval jednoduchý:
- Mezi hlavní suroviny patřily obiloviny (pšenice, ječmen, oves), ze kterých se připravovaly kaše nebo chléb s otrubami.
- Dále se jedly luštěniny (hrách, čočka) a zelenina jako cibule, česnek, zelí.
- S masitými pokrmy se šetřilo – většinou se jedlo méně kvalitní maso z domácích zvířat. Kvalitnější maso si mohli dopřát spíše urození nebo zámožnější členové společnosti.
Role církve ve středověkém světě
Církev měla ve středověké společnosti velmi silné postavení. Kláštery byly považovány za náboženská, mocenská i vzdělanostní centra.
Život jeho členů se řídil heslem „Ora et labora“, tedy „Modli se a pracuj“. Život mnichů ve středověku měl pevně danou strukturu: jejich denní rozvrh zahrnoval jak čas pro modlitby a období klidu, tak pro fyzickou práci.
VÍŠ, ŽE… na území Česka existovalo nejméně 13 klášterů, které byly zřízeny do konce 12. století? První klášter byl založen na Pražském hradě u kostela sv. Jiří v počátcích 70. let 10. století. Mezi další významné stavby patřily kláštery na Strahově, Sázavě nebo v Broumově.
Velký vliv měla církev také na poli vzdělání, které se však dostalo jenom užšímu okruhu vyvolených. Velká část evropské populace byla v té době negramotná. Platilo to jak pro poddané, tak pro urozené představitele.
Život žen ve středověku
Postavení žen ve středověké společnosti se měnilo v závislosti na čase i sociální vrstvě, do které dotyčná náležela.
V dobovém povědomí měla žena plnit úlohu manželky a matky a také měla být závislá na muži – tuto rétoriku podpořila i církev, která často považovala něžné pohlaví za „bytost svádějící k hříchu“.
Žena také sehrávala důležitou roli ve sňatkové politice, a to jak v nižších, tak vyšších společenských kruzích.
Obvykle se však nepředpokládalo, že by se aktivně účastnila veřejného života, i když některé ženy se dokázaly výrazně prosadit daleko za hranicemi rodinného kruhu – stačí připomenout některé známé šlechtičny z našich dějin, například Elišku Rejčku nebo Annu Přemyslovnu.
VÍŠ, ŽE… sexualita byla ve středověku ožehavým tématem? Pohlavní styk byl zakázán o svátcích, ale také ve čtvrtek nebo v pátek, kdy se měli lidé připravit na nedělní přijímání. Obrazu intimního života ve středověku se věnoval například populární historik Jacques Le Goff ve své knize Středověká imaginace.
Připrav se na další výpravu do středověku
Život člověka ve středověku nebyl tak idylický, jak ho vykreslovali literáti v období romantismu. Stejná doba však dala vzniknout rytířským ideálům nebo rozvoji řemesel, která výrazně ovlivnila naši kulturu.
Patříš mezi fanoušky středověkých mečů a jiných ručně vyráběných předmětů?
Prohlédni si v našem obchodě nádherné kované zbraně nebo sáhni po středověkém kostýmu, se kterým zapůsobíš na každé historické akci – ať už půjdeš za zbožného mnicha, obávaného Vikinga nebo elegantní šlechtičnu.
Komentáře