Claymore meče

Slovo claymore pochází z galského výrazu claidheamohmor, což v překladu doslova znamená velký meč. Claymore je typ dvouručního meče původně skotských horalů a skotských žoldnéřů v Irsku v 15. století – 17. století a po změně významu tohoto slova pak jednoruční meč skotské armády od 18. století.

Zúžení výběru

do
Skrýt filtraci Zobrazit filtraci arrow
Vyfiltrujte si přesně to, co vás zajímá.
Zobrazeno 13 položek z 13 nalezených
Smrtící ostří I. díl: 4 nejslavnější druhy mečů napříč dějinami
Smrtící ostří I. díl: 4 nejslavnější druhy mečů napříč dějinami
Bookmark iconZbraně

Používaly se v bojích i při ceremoniálech. A přestože období jejich největšího rozmachu již pominulo, právě meče zanechaly v našich dějinách svou nesmazatelnou stopu. Které z…

Claymore meče

Původně se jednalo o dvojbřitý velký meč, který mohl dosahovat až 140 cm, jílec měl tento typ meče rovný s zpravidla kulovitou hlavicí, lístkovité zakončení záštity, kovová rukojeť bývala často potažená kůží. Čepele k tomuto meči byly většinově dováženy z Německa, což bylo patrné na jejich vlastnostech. Název Claymore se v 18. století stal názvem pro široké jednoruční meče s velkým košem na jílci. Tento typ mečů používaly skotské pluky v britské armádě zhruba od první třetiny 18. století. Postupem času se z těchto mečů staly meče ozdobné.

Podívat se můžete i na další naše meče a jiné historické zbraně.