Pás cudnosti vznikl jako ochrana, stal se však mučícím nástrojem

Pás cudnosti vznikl jako ochrana, stal se však mučícím nástrojem
Nepohodlný kus kovu, díky kterému ženy v noci nemohly zamhouřit oka. Měl je chránit před nebezpečím zvenku i vlastním pochybením. Pokud se dnes ve společnosti zmíníte o pásu cudnosti, většina lidí se buď nervózně zachichotá, nebo začne klopit zrak a odvádět téma jinam. Historický nástroj, který řadíme mezi mučící, dnes však někteří lidé stále využívají. K čemu jim je a jakou má historii?

Začněme od začátku. Mezi lidmi často převládá názor, že pás cudnosti nechali vytvořit rytíři, kteří se snažili pojistit čest svých žen. Zvlášť se tak mluví o křižácích, kteří zamykali počestnost svých žen před odjezdem do Svaté země. V historických pramenech o tom ale nenajdeme relevantní doklady. Slovní spojení pás cudnosti se sice v literatuře objevuje, nedokazuje ale existenci kovového zařízení, jak ho známe z muzea historie. Mohlo tedy jít o metaforický slib manželky, že zůstane věrná svému muži po celou dobu jeho nepřítomnosti.

V expozicích věnovaných mučícím praktikám se však pásy cudnosti objevují pravidelně. Některé z nich mají ostré hroty, při pohledu na ně člověka až zamrazí. Skutečnost je ale úplně jiná, než by se mohlo zdát. Většina takových exponátů jsou totiž podvrhy vytvořené v 19. a 20. století. Přes to všechno nás toto téma přitahuje.

Opravdu bychom je našli ve středověku?

Nejčastěji si je vybavíme pod zdobenými sukněmi princezen. Stejně tak jsou předmětem řady vtipů. Znáte ten příběh, kdy král odjíždí do boje a klíček od nevinnosti své ženy svěří svému nejvěrnějšímu panošovi. Ještě než jeho výprava zmizí za horizontem, přiřítí se k němu panoš a sděluje překvapivou zprávu, a sice že klíček nepasuje do zámku. Vtipy stranou. Podle historiků se něco podobného stát nemohlo. Proč? Pásy cudnosti totiž ve středověku neexistovaly. Odkud tedy jsou?

Představujeme si je jako kožené nebo kovové postroje, které si žena oblékla a po zamknutí nebylo možné se z nich dostat. První zmínku o takovém pásu najdeme nakreslenou v rukopisu z 15. století, žádný nález podobný obrázku se ale nikdy neobjevil. Historici se domnívají, že šlo o vtip autora, ten totiž ve zbytku spisu rozebírá vojenskou taktiku. Kresba tak působí jako pěst na oko, proto nevypadá pravděpodobné, že by ji někdo bral vážně. Už v této době ale zřejmě o nástroji vznikaly vtipy, proto připadá v úvahu i fakt, že něco takového ženy nosily, jen o tom neexistují prameny.

První pás cudnosti našel starožitník

Jeden z prvních objevů kontroverzního nástroje se odehrál v 19. století v Linci. Místní starožitník Pachinger tam objevil hrob dívky ze 16. století, která měla připoutaný právě pás cudnosti. Zvláštností není pouze to, proč by se snažili dívku chránit pásem cudnosti na cestě do posmrtného života, ale i fakt že se nástroj po čase ztratil. Ostatně jako většina mužovy sbírky kuriozit. O zesnulé dívce není také jediná zmínka v archivech města.

Řadu dalších exponátů potkal stejný osud. Téma sexu je ve společnosti stále ožehavé, dříve by se dalo považovat dokonce za tabu. Řada pásů cudnosti slavných osobností, jako byla Anna Rakouská nebo Kateřina Medicejská, muzea vrátila zpět do depozitářů. Chtěli se tak jednoduše vyhnout skandálu, který výstava pásů cudnosti vždy rozpoutá. Navíc není dodnes jasné, zda jsou tyto artefakty autentické.

Zdálo by se, že příběhy kolem pásů cudnosti jsou spíše pohádkami, to ale není zcela pravda. Doklady o jejich existenci najdeme z období renesance, tedy o několik století později, než si lidé běžně zařazují. Je nutné podotknout, že i tak byly zdánlivé nástroje na pojištění věrnosti velmi vzácné.

K čemu doopravdy sloužily?

Pás cudnosti, jak samotný název napovídá, nevynalezli lidé proto, aby ochránili ženy před zneužitím, nebo nevěrou. Mnohem častěji, než jako pojistka sloužily k ochraně před masturbací, kterou společnost považovala za zdraví škodlivou. To dokazuje i řada patentovaných pásů proti sebeuspokojování z USA. V dobách průmyslové revoluce je také skutečně možné, že ženy užívaly pásy opravdu jako ochranu před znásilněním, protože práce v továrnách často doprovázely sexuální útoky na dělnice.

Mužský pás cudnosti existuje

Myslíte si, že podobným nástrojům už dávno odzvonilo a pomalu upadají v zapomnění? Jste na omylu víc, než tušíte. Neortodoxní hračka se stala součástí sexuálních praktik milovníků BDSM, což ve volném překladu znamená hraní rolí, které na jedné straně zahrnují disciplínu, dominanci, otroctví a podrobení se strany druhé. Právě pásy cudnosti jsou proto ideálním prostředkem ke kontrole potěšení partnera. O typech vztahů v BDSM, pojmech podřízenosti a nadřízenosti se dočtete více v článku zde.

Stereotypům odzvonilo, do pásů cudnosti se dnes pro zábavu a potěšení totiž nezamykají jen ženy. Vznikl mužský pás cudnosti, který tato subkultura používá snad ještě častěji než ten ženský. Je menší, v mnoha ohledech praktičtější. Oproti ženskému pásu, který se opravdu nasazuje okolo pasu a klína, se dá mužská varianta popsat spíše jako klec na pohlavní orgány, které se do ní uzamknou. Muž pak nemá možnost uspokojovat sám sebe nebo se bezbolestně vzrušit. Existuje i varianta florentského typu, která se tvoří nositeli na míru. Vypadá jako jakýsi štít kolem pasu, který probíhá i mezi nohama a zakrývá genitálie.

Na středověk zapomeňte

Zabíhat do detailů se v některých situacích nevyplácí, proto už si podrobnější popis odpusťme. Na závěr si pojďme shrnout pár faktů. Kromě pásů cudnosti pro ženy existuje i mužská varianta. Nástroj nepochází ze středověku, nesloužil jen jako ochrana před znásilněním a jeho používání rozhodně není jen otázkou minulosti.

Komentáře

  • Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první, kdo přidá komentář!
Napsat komentář
Komentář