Šlap

Rané verze šlapu z počátku 14. století neměly žádné hledí, a nosily se pod většími hrncovými přilbami. Po počátečním útoku dřevcovými zbraněmi docházelo na bitevním poli k boji „muž proti muži“, kdy bojovník hrncovou přilbu sejmul a odhodil. Na hlavě mu však zůstal šla, kterým mu skýtal lepší výhled a dýchání. Dvojí ochrana hlavy tak byla výhodou.

Šlap

Šlap se vyvinul z kratšího typu přilby, který měl na hledí menší špičku (nebo jí ani neměl). Z hledí se ve 2. ½ 14. století vyvinul speciální typ. tzv. psí nos. Na území Německa se od počátku 15. století objevují baňatější verze této přilby. Šlap měl do té doby do špičky tepaný zvon, aby lépe odolával úderům se shora. Během první poloviny 15. století se prodlužuje přední část, aby tak zvýšila ochranu bojovníkova hrdla. Zvon přilby a na pantech zavěšené výklopné hledí ztrácí v cca ½ 15. století hranatý tvar. V 2. ½ 15 století se pak tato přilba vyvíjí v armet a velký šlap (great basciner | Grand bacinet).