Římská hema | Antické přilby

Helmy Římanů byly ve svých raných obdobích silně ovlivněny jinými kulturami, zejména kulturou etruskou, keltskou a řeckou. Varianty chalkidské a atické helmy byly u Římanů vnímány jako helmy tradiční, stejně jako etrusko-korintský a prostá kónická (kuželová) helma.

Římská hema | Antické přilby

Keltský vliv je vidět na helmě Montefortino, kterou nosilo pěší vojsko od 4. století př.n.l. Jednalo se o jednoduchý typ helmy s lícnicemi. Důstojníci a jezdectvo nosili attické přilby. Všechny typy přileb mohly být zdobeny pery či koňskými žíněmi (crista).

Po dobytí Gálie Juliem Césarem v 1. století př.n.l. tam Římané nechali vyrábět jedntoné typy přileb. Zpočátku se jednalo o typ Coolus (bronzová přilba keltského stylu s kulovým zvonem a svazovatelnými lícnicemi).

Od 1. století se používaly železné helmy | přilby, známé jako císařsko-galské (Weisenau). Tyto se podobaly přilbě Coolus, měly ovšem zpočátku plošší zvon. Týlní štít (kšilt) se oproti Collusu více svažoval, býval i okovaný bronzem (jako ozdoba i zesílení) a měl i chrániče uší. Oblíbeným zdobením byly rytinami zdobená „obočí“. Tyto přilby byly napodobovány i italskými kováři, ponechávali jim však italské lícnice a byly často nižší kvality.

Na konci existence západořímské říše se nosívaly pozdně-antické přilby s hřebenem (chocholem). U těchto se zvon skládal ze dvou částí, lícnice byly poměrně velké a nebyly pohyblivé. Ochrana týlu byla krátká a téměř svislá. Zepředu mohla být pro ozdobu naznačena obočí.

Římané byly prvním národem, který vyvinul specializované přilby, zejména pak na gladiátorské zápasy. Nejznámnější gladiátorskou přilbou je Murmillo. Má zesílenou ochranu čela a týla. Obličej chrání mřížovitý díl. Ozdobou je velký hřeben, který může být osazen klenotem či chocholem.