Kbelcová helma

Hrncová přilba (též kbelcová přilba) je válcový typ evropské přilby používaný od konce 12. století až do 14. století. Vývoj hrncové přilby byl reakcí na nové bojové taktiky vrcholného středověku. Zavedení třmenu umožnilo zaútočit na protivníka založeným kopím, nejlépe přímo na jeho hlavu. Oproti dřívějším formám byly kopí stále robustnější, hlava si tedy žádala lepší ochranu, než skýtaly otevřené helmy s nánosníky.

Hrncová přilba

Tato přilba chránila celou hlavu rytíře a výhled z ní byl možný pouze přes malé a zesílené průzory – jde tedy o tzv. přilbu uzavřenou. Temeno bylo ploché a proto byla tato přilba zranitelná šípy. Byla vyráběna nejčastěji snýtováním z pěti plátů. Ve 13. století až 14. století ji nahradila konstrukčně podobná kbelcová přilba. Během času se tvar hrncové helmy začal přizpůsobovat tvaru lidské hlavy. Ve 14. století byl tento typ postupně vytlačován dalšími typy, jako je např. šlap. či tzv. psí nos.