Lorica Segmentata vytlačila kroužkovou košili (lorica hamata), ovšem jen na krátké období. Ve skutečnosti se její použití omezuje na cca 250 let dlouhé období. Hamata zůstala primární výstrojí. I římské jezdectvo se drželo kroužkové výstroje pro její větší tvarovou přizpůsobivost. Tato zbroj vyžadovala mnohem lepší logistické zázemí, neboť náhradní díly nebylo možné vyrábět „na koleně v terénu“. Její oprava též vyžadovala větší řemeslnou zručnost a delší čas pro provedení. Tyto skutečnosti postavení loriky oproti kroužkové zbroji znevýhodňovaly. Ve 3. století byla Římská říše stále více ohrožována vnějšími nepřáteli, čímž stoupají nároky na rychlost nasazení vojenských jednotek. Proto se od jejího používání relativně rychle ustupuje.
Lorica Segmentata, římská zbroj
Lorica Segmentata se zpravidla skládala z 26 železných plátů (sponek) obepínajících trup, které byly přinýtované na kožené pruhy. Pláty spojovaly na přední a zadní straně panty, závlačkové zámky, popřípadě šněrovací háky. Na dolní hraně přední strany visely kožené pruhy pobité nýty, na nichž mohly být zavěšeny zvonečky. Smyslem kožených pruhů byla ochrana beder a genitálií. Zvonečky navíc vytvářely působivou zvukovou kulisu při pochodu, která měla protivníka dráždit a zastrašit. Důležitou součástí byly i ramenní pláty. Podle síly materiálu a velikosti bojovníka mohla celá zbroj vážit i 14 kg.Sponková zbroj skýtala dobrou ochranu před sečnými zbraněmi, ale bodnutí bodnou zbraní mohlo proniknout mezi pláty, čímž zbroj ztrácela ochrannou funkci. Pláty (sponky) byly speciálně uspořádány a vzájemně se překrývaly, aby nevznikaly žádné přímé mezery.
CZK
EUR