Repliky kuší

Kuše je druh luku, kteří Řekové vůbec neznají. Nenapíná se tak, že pravice napíná tětivu a levice od ní táhne luk.  Střelec který, napíná tuto střelnou útočnou zbraň, se musí naklonit dopředu, opřít oběma nohama do půlkruhu lučiště a oběma rukama táhnout tětivu vší silou k sobě. Uprostřed kuše je na tětivě upevněn půlválec dlouhý jako slušně velký šíp, který sahá od tětivy k oblouku luku. Jeho žlábkem se z kuše vystřelují šípy. Toto je sekce s Replikami kuší

Repliky kuší

Do žlábku se vkládají krátké, ale velmi tlusté střely, jejichž přední část je potažena silnou vrstvou železa. Když se tětiva prudce napne a pak vší silou povolí, střely se neodrážejí od svého cíle, ale prorazí štít a těžký železný pancíř a pokračují ve své dráze, tak mohutná a nezadržitelná je prudkost těchto střel. Takový byl popis kuše v historickém podání.Repliky kuší jsou věrné svým historickým předlohám. V naší sekci najdete Repliky kuší jakožto obávané zbraně minulosti a samozřejmě příslušenství Hever | šipky | toulce.

Lovit zvěř kuší zákon zakazuje

Podle zákona o myslivosti je zakázáno střílet zvěř jinou zbraní než loveckou. Za takovou se ve smyslu tohoto zákona považují dlouhé palné zbraně kulové, brokové nebo kombinované, které jsou určeny k loveckým účelům. Repliky kuší mezi takové zbraně nepatří a lov kuší nepatří v českých zemích k povoleným způsobům lovu. Nejde jen o použití zakázané zbraně, ale především o naprosto nehumánní způsob lovu. Většina kuší a luků je určena ke sportovní střelbě na cíl, nejsou totiž tak výkonné jako lovecké varianty. Myslivost není zábavou, ale cílevědomou náhradou predátorů. Slouží především k regulaci počtů zvěře, jejíž zvýšené stavy jsou potenciálním ohrožením mladých porostů.