Templářské kostýmy a oděvy

Templářské kostýmy a oděvy

Vstupem do řádu templářů se každý muž zavazoval dodržovat určitý řád a předepsané postupy. A tak když templáři nebyli zrovna na výpravě a odložili svoji zbroj a zbraně, řehole jim určovala, co smí a nesmí dělat. Život templářů v mírových podmínkách nebyl příliš odlišný od života ostatních mnichů v jiných řádech. To znamenalo přesně nalinkovaný časový rozvrh plný bohoslužeb či společného jídla v tichosti a také nošení jednotného úboru.

S odložením brnění se tak pojilo jednotné bílé roucho, které vlastnili téměř všichni řádoví rytíři, a které znamenalo, že zanechali předchozího bezbožného života. Výjimkou byli ženatí muži nebo ti, kteří do řádu vstoupili pouze na dobu určitou. V takových případech nosit bílou barvu nesměli, ale hnědá či černá byla přípustná. Bílé oblečení nesměli nosit ani ti, kteří byli spjati s vedením řádu, a očekávali, že se jim dostane určitých duchovních výsad nebo „povýšení“. Do základní výbavy se také každému rytíři dostalo dvou košilí, dvou párů kalhot, varkoč, jeden tenký a jeden teplý plášť, plášť s kapucí do deště, tunika a opasek.

Ode všech templářů se však čekalo, že budou žít prostě a jednoduše. Tomu odpovídalo nejenom výše zmíněné skromné oblečení, ale také tvrdé lůžko, přísný režim a respektování úzkého vymezení osobní svobody. Zda se však tyto předpisy striktně dodržovaly, není známo, avšak ve chvíli, kdy byli templáři povolání zpět do vojenského života, řád přikazoval pouze dodržování pravidelných modliteb a pravidelného stolování s předčítáním z Písma.