Jedenapůlruční meče

Největšího rozmachu dosáhlo užívání jedenapůlručního meče koncem 14. století a během 15. století. Doloženo je používání a výcvik boje s touto zbraní ještě v období rokoka. Ještě v 17. století se běžně používala titulatura „mistr dlouhého meče“.

Zúžení výběru

do
Skrýt filtraci Zobrazit filtraci arrow
Vyfiltrujte si přesně to, co vás zajímá.
Zobrazeno 11 položek z 143 nalezených
Jaký je rozdíl mezi normální a kovanou čepelí ?
Jaký je rozdíl mezi normální a kovanou čepelí ?
Zbraně
Pružinová ocel 54SiCr6 (ČSN 14260), z které vyrábíme čepele, má vysokou únavovou životnost. Ocel legovaná chromem a křemíkem má vysokou pevnost, tvrdost a otěruvzdornost. Ocelárna naplní tavící kokilu předepsaným složením kovů a tyto roztaví jej v…
Načíst dalších 12
Celkem zbývá 132

Jedenapůlruční meče

Jedenapůlruční meč je typ meče, který se používal v Evropě od 14. století. Původní název používaný v německy mluvících zemích je Langschwert. Dnes je běžně používaným názvem jedenapůlruční meč nebo dlouhý meč.

Zvládnutí techniky boje jedenapůlručním mečem je poměrně obtížné. Zbraň se ovládá oběma rukama, což umožňuje využít jak síly a pádnosti seku, tak přesnosti bodu. Jedenapůruční meč se drží tak, že jedna ruka je na jílci těsně pod záštitou a druhá na hrušce (hlavice). Umožňuje to přehmátnout nebo využít levou ruku k dalším bojovým aktivitám od úderu až po různé páčení a stržení protivníka. Pro boj s těmito meči existují dva hlavní styly: „německá“ a „italská“ škola. Italská škola se zaměřuje spíše na bodné útoky, německá vychází ze seků a plynulých pohybů s mečem.

Podívejte se i na další naše meče a jiné historické zbraně, jako jsou dýky, sekery nebo palné zbraně. V nabídce máme také prostředky na údržbu a ošetření mečů.