Basilardy, Švýcarské dýky

Basilard se označuje též jako "švýcarská dýka " (Schweizerdolch). Má charakteristický tvar jílce. Hlavice a záštita měla původně tvar půlměsíce. Tyto zakřivené tvary se objevily již ve 13. století a zůstaly typické pro švýcarské chladné zbraně. Čepel je typicky dvoubřitá a ke konci se zužuje, má kosočtvercový (diamantový) profil.Toto provedení skýtá robustní čepel, vhodnou i na probodávání do mezer zbrojí.

Švýcarská dýka Basilard

Švýcarská dýka Basilard

Detail 3 080 Kč 16 týdny

Basilard Rylan

Basilard Rylan

Detail 4 850 Kč 10 týdny

Švýcarská dýka Baselard

Švýcarská dýka Baselard

Detail 5 700 Kč 6 týdny

Basilard

Basilard byla také velmi populární u Švýcarských pionýrů po celé 15. a 16. století. Zde se však již objevuje chladná zbraň na rozmezí dýky a krátkého meče s délkou čepele cca 40 cm a na počátku 15. století dosahují čepele až 70 cm. Basilardy nebyly obvykle součástí vojenské výzbroje, prodávaly se ale civilnímu obyvatelstvu jako osobní sekundární zbraně. Z tohoto se pro tento druh zbraně neujal žádný standardizovaný tvar ani rozměry. Dýky se objevují v mnohých tvarových a rozměrových variacích. V 17. století se dýky přestaly masově používat. V 19. století se na základě basilardu vyvinuly nacistické nože a dýky (SS, SA, and NSKK).

Poradna - otázky a odpovědi

Z jakého materiálu a jakým postupem vyrábíte dýky?

Dýky se ve zjednodušené formě vyrábějí jak následuje: Základní tvar čepele je vypálen laserem z pružinové oceli dle ČSN 14260. Neobrobený kus čepele putuje do frézy, kde je vyfrézováno ostří a středový žlábek. Obrobená čepel se následně zakalí v oleji a temperuje na požadovanou tvrdost. Následně se osadí záštitou a hlavicí. Hlavice se zpravidla nýtuje na stopku čepele. Záštita se někdy zaletuje mosazí. Pod koženou omotávku se zpravidla vkládají dřevěné destičky, aby měla rukojeť optimální sílu pro pevné držení. Na konec se provede konečná povrchová úprava pod drátěným kartáčem, popřípadě pod filcovým kotoučem s leštící pastou.

Vstoupit do poradny